Multimédia

 

Skutečný nezmar

Jak Olympus dosáhl výše řečené nedostižné bytelnosti? Tělo TG-2 je sice plastové, ale z extrémně tvrdého materiálu, u něhož výrobce deklaruje odolnost proti poškrábání a dokonce jistou „vodoodpudivost“ (kterou jsem však neshledal, zmoklý či z vody vytažený přístroj zůstával normálně mokrý a bylo lépe ho vždy pro pevné držení něčím otřít). Plochy pro uchopení vpravo vpředu a vlevo vzadu jsou gumové, tedy pokryté pevně přilepenými gumovými plátky s vroubkovaným neklouzavým povrchem, nikoliv jen „pogumovány“ matným či zdrsněným nátěrem. Ze stejné gumy je i ploška pro pravý palec, která by však pro mne mohla být větší či tvarově zvýrazněná. Vespod je stativový závit, jemuž vzhledem k použitému materiálu promíjím, že je proveden v plastu, a dvířka společného prostoru pro paměťovou kartu a LiIon akumulátor. Ten se z počítače po USB kabelu nebo přibaleným adaptérem F-2AC (či jakýmkoliv jiným, poskytujícím normované napětí 5 V na USB konektoru) dobíjí pouze v přístroji, takže ho z něj není nutné vyjímat. Pokud byste si však pořídili náhradní akumulátor (za zhruba 1 500 Kč), což lze u přístroje pro extremní podmínky předpokládat a doporučit, tak zjistíte, že nemá žádné rozlišovací výstupky a lze ho do TG-2 vložit čtyřmi způsoby, avšak samozřejmě jen jedna možnost je správná. Je tedy nezbytné si akumulátor vždy dobře prohlédnout a zvolit vhodnou polohu dle umístění kontaktů a směrové šipky, což, jak jsem ověřil v chumelenici, lyžařských brýlích a rukavicích, nemusí být právě nejpohotovější.

Dvířka bateriového a karetního prostoru mají důkladné gumové těsnění a páčku zámku s výrazně barevně odlišenou polohou, která je ještě aretována další jistící páčkou. Stejně řešená, avšak menší dvířka s dvojitou pojistkou skrývají na levém boku konektory micro HDMI (typ D) a kombinovaný AV/USB v provedení, které Olympus beze změny používá už řadu let. Je velmi důležité obě dvířka vždy pevně zavřít, zajistit a raději ještě zkontrolovat, protože proniknutí vody či jen vlhkosti nebo mechanických nečistot do těchto prostorů by pravděpodobně pro přístroj znamenalo rozsudek smrti.

Na pravé straně kompaktu je přišroubováno masivní kovové ouško, určené pro popruh či poutko. Pro potápění doporučuji připnout poutko s plovákem, jehož vhodným nastavením lze zajistit, aby s ním přístroj vždy vyplul na hladinu anebo se ve vodě vznášel – samotný TG-2 totiž neplave a při neopatrné manipulaci jde hned ke dnu. Shora na něm najdete jen stereofonní mikrofon, čidlo GPS, hlavní vypínač a spoušť. Všechny další ovladače jsou vzadu, až příliš blízko u sebe napravo od třípalcového/7,62cm OLED zobrazovače. A nakonec vpředu čtyřnásobný transfokátor, mechanicky i opticky zcela shodný s předcházejícím TG-1. Objektiv není výsuvný ani nemá žádnou ochrannou krytku, celý je schován pod pevným, zvláště tvrdým křemičitým sklem, používaným v kosmonautice anebo např. na sklíčka nejdražších hodinek. Optika je obkroužena výrazně barevně odlišenou obroučkou, upevněnou v bajonetovém zámku bez aretace, takže jsem se občas bál, že obroučku ztratím. Místo ní lze nasadit (bohužel opět bez aretace) adaptér CLA-T01 (za 549 Kč), určený pro jednu ze dvou předsádek. K dispozici je buď širokoúhlá FCON-T01 (za 4 299 Kč) anebo telepředsádka TCON-T01 (za 3 999 Kč), Olympus však nabízí též zvýhodněnou sadu, obsahující obě předsádky, adaptér i samotný TG-2 dohromady za 18 499 Kč. Vzhledem k mechanické totožnosti obou následovníků je toto příslušenství pro TG-1 i TG-2 zcela shodné a záměnné, čemuž ostatně odpovídá i jeho označení. S nasazeným adaptérem a předsádkou však fotoaparáty nevypadají a ani nejsou tak odolné, ztrácejí svou kompaktnost a obával bych se samovolného uvolnění nasazeného příslušenství, neboť jeho bajonet je aretován jen zacvaknutím v konečné poloze, a ne zámkem s tlačítkem, jak je tomu např. u jinak podobně řešeného upevnění u Canonů řad A a G. Někde jsem dokonce četl (tuším, že v recenzi TG-1), že předsádky lze nasazovat i pod vodou, což je sice v principu možné, ale nedoporučoval bych to, neboť voda, která zbude mezi oběma optickými soustavami, může značně ovlivnit jejich vlastnosti a tím i výsledné snímky.

 

Každému co jeho jest

Skrz objektiv se přeneseně i doslova konečně dostáváme k fotografickým vlastnostem TG-2. Z tohoto hlediska jde o běžný, slušně vybavený kompakt s očekávatelnými, nijak nevybočujícími parametry. Jeho světelnost F2 ho při nejširším rozsahu zoomu řadí k tomu lepšímu, ale na opačném konci už s hodnotou 4,9 velkou slávu nenadělá. Rozsah transfokace je jen čtyřnásobný (s elektronickým prodloužením na osminásobek), což vzhledem k outdoorovému provedení bez vysouvání bohatě stačí, a pochvalu jistě zaslouží skutečně širokoúhlý ekvivalent 25 mm kinofilmu. Stabilizace obrazu je duální, tedy protipohybem CMOS BSI snímače v kombinaci s elektronickou. Objektiv ostří v celém ohniskovém rozsahu slušně od 10 cm, u TG-2 je navíc novinkou režim Microscopic Macro, který zaostří už od pouhého jednoho centimetru. Expozici nastavuje automatika s 23 scénickými režimy včetně jejich automatického výběru a tuctem „magických“ efektových filtrů, ale není nezbytné se spoléhat jen na ni. Největší novinkou TG-2 a vlastně unikátem v kategorii odolných kompaktů je poloautomatický režim A (Aperture), tj. možnost priority clony. Expoziční časy se pak pohybují od 1/2000 do 1/4 sekundy (v nočním modu až čtyři sekundy), citlivost je od ISO 100 do ISO 6400 anebo automatická.

V plném rozlišení lze sekvenčně pořídit max. 25 snímků rychlostí 5 obr./s, anebo v rozlišení 3 MPix až 100 snímků rychlostí 15 nebo 60 obr./s. Případně lze natočit Full HD videosekvence (1920 x 1080) uložené se stereofonním PCM zvukem v kontejneru MOV. Samozřejmostí jsou doplňkové funkce pomáhající amatérům, jako například rozpoznávání zvířecích i lidských obličejů (až 16 najednou), Beauty pro vyčištění pleťovky, HDR eliminující protisvětlo, skládání panoramat, korekce červených očí apod. Z těch pro pokročilé mne potěšil např. histogram anebo AF tracking pro kontinuální sledování a zaostřování pohybujících se motivů. Díky Wi-Fi paměťové kartě fotky snadno přenesete do chytrého telefonu, tabletu nebo je pošlete do mailu či například na sociální sítě nebo.

 

Pravda pravdoucí

Docela jsem se zapotil, než jsem odhalil, jak to ve skutečnosti je s velikostí snímků. Výrobce uvádí maximální rozlišení 4268 x 3216 bodů a možnost volit mezi dvěma poměry stran, televizními 4:3 nebo 16:9. Ve skutečnosti je ovšem maximální rozlišení 3968 x 2976 (což lépe odpovídá deklarovanému rozlišení 12 Mpix) při aspektu 4:3, a lze nastavit ještě tři další poměry stran, z maximálního odvozené ořezem: širokoúhlé 16:9 (3968 x 2232 bodů), skutečně fotografické 3:2 (3968 x 2648 bodů) nebo dokonce i čtvercové 1:1 (2976 x 2976 bodů). Způsob ukládání do JPEG lze volit ve dvou stupních komprese Norm nebo Fine, přičemž první je zhruba polovinou druhého; nekomprimovaný záznam RAW není možný.

 

 

Hlavně se neztratit!

Významnou vlastností odolných outdoorových fotoaparátů je integrovaný přijímač družicového navigačního signálu GPS, umožňující zapsat do EXIF tagu každého snímku přesnou pozici jeho pořízení, a to na jakémkoliv místě zemského povrchu. Olympus TG-2 jde ještě dál a může být šikovným pomocníkem nebo i zachráncem při bloudění či zabloudění v neznámém terénu. Nelze ho sice použít pro přímou navigaci v mapě, neboť neobsahuje (a ani do něj nelze instalovat) příslušný software, ale přesto mne příjemně překvapil. A musím hned dodat, že opět mi při tom vůbec nepomohl přibalený návod, ani další informace výrobce, takže si ani nemůžu být jist, zda se během pouhého týdnu testování podařilo odhalit všechny široké navigační schopnosti TG-2.

Začnu tím, že Olympus dodává dva návody: tištěnou 29jazyčnou kapesní brožuru, kde si česky můžete nalistovat celkem 5 (slovy pět) stránek, ze kterých se krom základního uvedení do provozu a povinných varování nedozvíte téměř nic. Potom si na přiloženém CD můžete (máte-li ovšem CD mechaniku, která se do moderních počítačů už několik let neosazuje) najít 100stránkové pdf, v němž jsou celkem srozumitelně vysvětleny fotografické funkce kompaktu, včetně názorných obrázků popsány možnosti jeho využití a v tabulkách přehledně shrnuty všechny položky rozličných nastavení. Systému GPS jsou zde však věnovány jen čtyři strany, z nichž první dvě patří nezákladnějším informacím a další dvě obsahují jakési nesrozumitelné ptydepe, s názvy odstavců např. „Koncoví uživatelé vlády Spojených států“, „Řízení exportu“ nebo „Názvy míst na území Japonska“. O praktickém použití GPS u nás nebo v okolní Evropě se nedozvíte nic a obávám se, že většina navigace neznalých uživatelů tím pádem GPS v podání Olympusu nebude schopná adekvátně využít. I pro mne byl Olympus docela oříšek. A to jsem už v roce 1999 začal používat legendární Garmin GPS III při výletě na ostrovy Celebes a Flores (uvádím to zde proto, že ani onen průkopnický přístroj tehdy neobsahoval žádné mapové podklady pro Evropu, natožpak pro Indonésii) a nyní mám GPS v kapse při každé delší cestě.

 

 

Při aktivaci GPS přidává Olympus ke snímkům zmíněné údaje o poloze (zde v geodetických souřadnicích WGS84) a pokud v Menu zapnete funkci Trasovač, začne též neustále ukládat svou polohu do souboru pojmenovaného aktuálním datem s příponou . LOG (do své paměti to neumí, pouze na vloženou SD kartu), a to i v případě, že je foťák vypnutý. K tomu je nezbytný přímý výhled na oblohu, GPS tudíž nefunguje v budovách, jeskyních, ale ani pod elektrickým vedením, pod vodou, v pralese či jiném hustém porostu. O tom, zda jsou data zachycená z družic GPS dostatečná, informuje symbol dole na displeji. Při aktivaci Trasovače se po každém vypnutí foťáku objeví na displeji krátké upozornění, že GPS zůstává v činnosti, a berte toto varování vážně, neboť tento režim vybije akumulátor za necelé dva dny. Nedočetl jsem se, ani jsem nezjistil, v jakém intervalu se poloha ukládá, vypadá to, že každou půlminutu. U většiny GPS přístrojů, které jsem kdy používal, se tak děje v závislosti na rychlosti či komplikovanosti pohybu, např. při jízdě po městě častěji, na vodě řidčeji nebo bez pohybu jen občas, případně si můžete tento interval sami nastavit. U TG-2 jsem však takovou možnost nenašel, takže soudím, že neustále ukládá a ukládá každách třicet sekund, i když ho necháte někde ležet. Pro zpřesnění, při slabém příjmu družic umí TG-2 využít tzv. asistované GPS (A-GPS), jehož data je však v přístroji nezbytné často aktualizovat, tj. aparát připojit k počítači s aktualizačním softwarem a přístupem na internet. Výrobce doporučuje činit tak každé dva týdny, software je k dispozici na webu Olympusu anebo je součástí obslužných programů na přibaleném CD. To jsem však neměl k dispozici, takže netuším, zda toto programové vybavení dokáže nějak zpracovávat soubory *. LOG s uloženou trasou. Lze je však každopádně otevřít v GoogleEarth nebo načíst např. do navigačního programu MapSource, a v příslušných mapách se vám pak zobrazí trasa, po které jste se s TG-2 pohybovali.

Jinak na něm lze kdykoliv stisknout tlačítko Info, a i bez zapnutí hlavního vypínače tak na 10 sekund číselně zobrazit aktuální GPS údaje, tedy zeměpisnou šířku a délku, atmosférický nebo hydrostatický tlak, nadmořskou výšku či podmořskou hloubku, datum, přesný čas a elektronický kompas. Ten je velmi přesný a může být i pro amatéra často významnou pomocí, ostatní údaje však, bez jejich znalého čtení a přenesení do odpovídající mapy či jiného softwaru, jsou pro rychlou orientaci např. na vycházce celkem k ničemu. Je zde ale též funkce POI (Points of Interest), tedy zajímavá místa, z nichž lze v Menu vybrat položky Země/Region, Stát/Provincie, Město a Mezník, aniž by mi byla známa jejich přesná specifikace. V případě, že je navigátor identifikuje jako dosažitelné, objeví se v růžici kompasu jejich pozice a v rohu displeje cyklicky střídá jejich název.

Další užitečnou outdoorovou funkcí je baterka, využívající silně svítivou LED, jinak určenou pro ostření či přisvícení videa. Pokud však baterku aktivujete v menu, budete ji zapínat stejným tlačítkem Info (opět i bez zapnutí hlavního vypínače), takže pokud chcete mít aktivovánu možnost zapnout svítilnu, máte tím blokováno zobrazení GPS údajů a vice versa – to mi přišlo poněkud hloupé.

Každopádně je odolný a všestranný TG-2, i přes některé jistě snadno napravitelné nejasnosti, zajímavým a slibným krokem do budoucnosti. I přes nepochybné přednosti se však na druhé straně vkrádá otázka, zda je účelné do fotoaparátu implementovat krom pozice samotných snímků také ostatní tak rozsáhlé navigační schopnosti, když tyto jsou většinou snadněji dostupné a zobrazitelné v každém chytrém telefonu, který má kdekdo u sebe mnohdy ještě častěji než foťák. Ale jako vždy rozhodne čas a sami zákazníci.

 

OLYMPUS TG-2: 10 990 Kč

Rivalové: Nikon AW100 (6 300 Kč); Canon D20 (8 990 Kč)