Video

Publikováno 3. října 2013 | Martin Taraba

0

Kompaktní fotoaparát Olympus PEN mini E-PM2

 
Po třech generacích, u nás zastoupených dřívějšími modely PEN: E-PL1 (S&V 5/10), E-PL2 (S&V 3/11) a E-P3 (S&V 11/11) nenásleduje očekávatelná čtyřka, ale vzhledem k japonskému původu zcela pochopitelně rovnou pětka E-P5 (S&V 8/13). E-P5 se nenarodil jako jedináček, v početné rodině stojí mezi jednak starší, větší a zkušenější sestrou, pravou zrcadlovkou OMD E-M5 (S&V 8/12), vycházející ze stejně proslulých kinofilmových zrcadlovek Olympus OM, a dvěma menšími bratry, odlehčeným PEN Lite E-PL5 , a ještě menším benjamínkem E-PM2. 
 
Odkud vítr fouká 
Recenzí PENu E-P5 v minulém čísle mi kolega Suchomel ušetřil spoustu práce, protože nejmenší E-PM2 je technologicky shodný a výbavou velmi podobný, takže z tohoto hlediska bych zde nemusel popisovat téměř nic. Prostřední E-PL-5 se od nejdospělejšího, obdobně designovaného E-P5 liší jen v detailech, o nichž můžete zasvěceně mluvit snad jen tehdy, pokud byste drželi každý v jedné ruce. A také veškerá elektronika, tím pádem i parametry, stejně jako fotografický výkon nejmenšího E-PM2 jsou zcela shodné s E-PL-5. A přesto právě tyto dva PENy se vzhledově i pojetím liší nejvíce a každý ze sourozenců je určen jiným uživatelům. Takže přece jen bude o čem psát… Nejjednodušší je začít rozdíly. Jako jediný má nejvybavenější E-P5 výsuvný blesk, zatímco k E-PL5 i E-PM2 je přibalen malý násuvný blesk FL-LM1 se směrným číslem (GN) 7 pro ISO 100/m. Nemusíte si tedy nic přikoupit, jenom nesmíte zapomínat vzít si blesk s sebou… Všechny tři modely mají třípalcové (76 mm) dotykové LCD zobrazovače, menší dva však jen s polovičním rozlišením. Ale náš dnešní E-PM2 navíc jako jediný, aby si udržel štíhlou linii, nemá LCD panel výklopný. To je vše, jinak jsou E-PL5 a E-PM2 zcela shodné až na to, že na E-PM2 nenajdete obvyklý otočný funkční volič P/A/S/M. To ovšem neznamená, že by mu poloautomatické a manuální režimy chyběly! Jsou zde a mají úplně stejné možnosti a rozsahy nastavení jako u větších bratří, ale přístup k nim je skryt v OSD menu. Mnohé funkce lze také (někdy snad trochu nezvykle, ale vždy účelně) zvolit a ovládat pouhým dotykem prstu na displeji. Na bohatě vybaveném a poměrně složitém kompaktním systémovém fotoaparátu (CSC) E-PM2 tak najdete jen pomálu tlačítek a ovládacích prvků, ne více než na běžném kompaktu. 
Nabízí se také srovnání s prvním PENem mini E-PM1, který se na trhu objevil před necelými dvěma lety. Ten vypadal o fous menší a štíhlejší, za což ovšem do značné míry mohl zaoblenější tvar těla E-PM1, které nebylo doplněno vpředu svislým gumovým gripem, ani vzadu malým pro palec. Proto se starší E-PM1 držel méně jistě v jedné ruce, zejména vlhké nebo zpocené, zatímco u ergonomičtějšího E-PM2 jsem tyto problémy neshledal. Minulého času snad ani netřeba, předchozí PEN mini E-PM1 je totiž stále na trhu a momentálně se doprodává za pouhých 5 499 Kč (včetně kit. objektivu), takže pokud toužíte po CSC a máte hlouběji do kapsy, může to být dobrá volba. Smiřte se ale s tím, že v případě výprodejového E-PM1 kupujete sice kvalitní aparát renomované značky, ale s nižším rozlišením (12,3 Mpix), bez dotykového displeje, s pomalejším ostřením i focením a veškerou technologií starší málem o celou generaci. V letošní pětkové řadě, do níž E-PM2 – navzdory svému označení – de facto také patří, totiž nově najdete snímače CMOS BSI (back-side-illuminated), které nyní pocházejí od značky Sony, jež za jejich technologii Exmor R před třemi lety zaslouženě dostala cenu EISA. Pro Olympus na míru vyráběné snímače samozřejmě zůstávají věrné systému 4/3", ale mají podstatně vyšší rozlišení, citlivost i rychlost. A jsou u všech pětkových modelů uloženy v systému mechanické stabilizace obrazu protipohybem snímače v pěti osách, který krom obvyklého vodorovného a svislého posunu snímače pracuje i s jeho mírným natáčením v obou těchto osách i ve směru světelného paprsku. To vše doplňuje nejnovější obrazový procesor TruePic VI, jenž se poprvé objevil před rokem v již zmíněné zrcadlovce OM-D E-M5 a hned dosáhl velkého úspěchu. 
A tak E-PM2 má, stejně jako dospělejší sourozenci, kromě základních režimů P/A/S/M skrytých v menu, také třiadvacet scénických předvoleb, doplněných ještě možností jejich automatické inteligentní volby (iAuto) a paletou dvanácti uměleckých filtrů. Ty lze použít také pro Full HD videozáznam a dokonce mezi nimi během nahrávky přepínat. Pokročilejší fotografy potěší naopak třeba bleskurychlá sekvence osmi snímků za vteřinu anebo devět režimů autofokusu, kdy lze například na dotykovém displeji vybrat objekt, který bude následně sledován a doostřován, anebo jediným dotykem displeje vmžiku zaostřit na zvolený objekt a zároveň bez nutnosti přehmátnout na spoušť odpálit závěrku. Důležitý je i záznam "syrových" dat RAW (zde s příponou *.orf), a to o přes to, že zpracování formátu JPEG zde zaznamenalo velký pokrok, funguje výtečně i za nezvyklých, horších či vyloženě špatných světelných podmínek a zaslouží si velkou pochvalu. Kolegové z veleváženého britského webzinu dPreview dokonce nadšeně napsali, že E-PM2 je vlastně zrcadlovkou OM-D E-M5, zdárně nacpanou do podstatně menšího tělíčka a určenou těm, kteří nechtějí být kvalitním a plně vybaveným přístrojem příliš zatíženi, a to doslova i finančně. Skoro bych s nimi souhlasil, ovšem až na to, E-PM2 se svými rozměry, výbavou a uživatelským rozhraním míří na zcela jiné zákazníky než pravé zrcadlovky. Podle mého názoru se řada PEN mini od samého počátku obrací k těm, kdo preferují jednoduchost, střízlivý vzhled a mobilitu aparátu, na němž nejčastěji využijí automatické anebo poloautomatické režimy s nepříliš často měněným nastavením a málokdy potřebují blesk. Zároveň však chtějí mít k dispozici i všechny ostatní poloautomatické a manuální režimy a další pokročilé funkce, vědí jak a kdy je použít, ale využívají je jen zřídka, takže oželí přímý přístup k nim a smíří se s poněkud složitějším a méně pohotovějším přístupem v hloubi menu, které nejsou líní se naučit ovládat. Což je ostatně téměř doslova i můj případ, takže mne nový PEN mini E-PM2 nadchl, poměrně rychle jsem si na něj zvykl a velmi mi vyhovoval. 
Překvapilo mne ponejprv, že LCD má poměr stran 16:9, přestože základní poměr i nejvyšší rozlišení snímače v systému micro 4/3 je stále i v nejnovějším provedení samozřejmě v poměru 4:3. V některých režimech jsem to však později shledal jako výhodné, když grafické symboly a ikony, zobrazující zvolené funkce a režimy, zůstávají mimo vlastní záběr, seřazené ve dvou sloupcích vlevo a napravo. V horších světelných podmínkách či naopak při silném slunci v zádech se to mění v nevýhodu, neboť kontrast dotykového displeje zde nedostačuje. Obtížně pak lze pro správnou kompozici rozeznat ohraničení obrazového pole a určit, kde na displeji končí vlastní záběr a začíná oblast se symboly. 
 
Objektivy & spol. 
Představují neméně důležité příslušenství, které nemohu vynechat ani nyní, ačkoliv se budu trochu opakovat, protože je společné pro všechny předcházejí i aktuální modely PEN, OM-D a částečně též XZ. Příslušenství vždy považuji za významný prvek kteréhokoliv fotografického systému a zrovna Olympus na něj i jeho kompatibilitu klade velký důraz. Ve standardní sestavě (kitu) se E-PM2 dodává se základním objektivem M. Zuiko digital F3,5– 5,6/ 14–42 mm (ekv. 28–84 mm) ED v provedení Fold-Up, tedy skládací, jehož přepravní velikost je oproti pracovní téměř poloviční. Vyměnit jsem ho mohl za rozměrnější „dlouhý“ zoom M. Zuiko digital F4–5,6/14–150 mm (ekv. 28–300 mm) ED, anebo naopak za velmi kompaktní pevné ohnisko (anglicky Pancake) M. Zuiko digital F2,8/17 mm (ekv. 34 mm) ideální pro nenápadné a pohotové reportážní záběry nebo v přírodě. Nasadit lze ovšem kterýkoliv z dalších deseti objektivů Zuiko s bajonetem micro 4/3, respektive s adaptérem MMF-2 (za zhruba 5 000 Kč) kterýkoliv s větším bajonetem rozšířenějšího systému 4/3, samozřejmě při plné automatické funkčnosti. 
Krom výměnných objektivů lze na PEN mini nasadit i cokoliv z obsáhlého a stále se rozšiřujícího doplňkového příslušenství, s nímž jsem se již od prvních PENů postupně seznamoval v předchozích recenzích. Jsou to například systémové blesky, které Olympus k malému přibalenému nabízí ještě čtyři větší, z nichž dva mají dokonce možnost dálkového bezdrátového odpálení. Krom nich lze do patice pro blesk díky přídavnému postrannímu systémovému konektoru nasadit třeba externí mikrofonní sadu pro video. Jsou to dva samostatné předměty, prodávané společně za dvě tisícovky: do sáněk se nasune mikrofonní adaptér EMA-1, do jehož 3,5mm jacku pak lze zapojit stereofonní elektretový kondenzátorový mikrofon ME51S (použitelný i kdekoliv jinde, třeba na kameře či diktafonu s příslušným jackem), případně jakýkoliv jiný odpovídající mikrofon. Další originální pomůckou jsou LED makrosvětla MAL-1 za 1 199 Kč. Vypadají jako obří ohebná tykadla, dosvítí (při 100 ISO) až do půl metru, intenzitu lze nastavit ve dvou stupních a mají teplotu chromatičnosti blízkou dennímu světlu nebo blesku. Stejně tak ojedinělým doplňkem do systémových sáněk může být komunikační modul Bluetooth PENPAL (za 1 900 Kč), který ale ztrácí na významu u nejnovější páté řady PENů, neboť ty jsou pro bezdrátový přenos již standardně vybaveny Wi-Fi, nebo lze u E-PM2 použít SD kartu Eye-Fi. 
Někdo bude možná u malého E-PM2 postrádat hledáček, ale do systémové HotShoe lze též nasadit jeden ze čtveřice doplňkových: buď průhledový optický VF-1 (za 3 099 Kč), nejvhodnější pro focení s pevným ohniskem Pancake, anebo jeden z výklopných elektronických hledáčků, v nichž jsou pochopitelně vidět i veškeré symboly a nastavení a vyhoví lépe při práci s transfokátory. VF-2 (za 5 999 Kč) s výtečnými 1,44 Mpix, či nejjednodušší VF-3 s nižším rozlišením 0,92 Mpix, ale za dostupnější cenu (4 099 Kč). Další nové objektivy Olympus s bajonetem micro 4/3 i prvky ostatního příslušenství stále přibývají, přestože již nyní tvoří velmi všestranný systém. Jedinou nevýhodou zůstává, že nikdy nelze použít více součástí zároveň, protože systémová patice je na každém přístroji vždy jen jedna. Nelze tedy nasadit blesk, mikrofon i hledáček, ale vždy je nutné zvolit jen jeden prvek z mnoha. Mnoho skvělých záběrů však jistě pořídíte i bez jakýchkoliv doplňků. 
Celá pátá řada PENů od Olympusu, včetně nejmenšího E-PM2, znamená významný krok na cestě k dokonalosti. Výtečnou rychlost a pohotovost doplňuje vyčerpávající nabídka manuálních i automatických nastavení a režimů. Řadu objektivů výtečných optických kvalit zaručuje excelentní obrazovou kvalitu, a to i v JPEG komprimaci. K dispozici je navíc bohaté všestranné a stále se rozrůstající příslušenství.
 
Kompaktní systémový fotoaparát Olympus PEN mini E -PM 2: 12 995 Kč (vč. obj . F3,5–5,6/14–42mm ED) 
 
 
Parametry 
tělo Olympus PEN E-PM 2 
cena kitu 12 995 Kč s obj. 14–42 mm 
rozlišení celkové 17,2 Mpix; efektivní 16,1 Mpix 
objektiv výměnné s bajonetem micro 4/3 
snímač CMOS 4/3" (17,3 × 13 mm) Live MOS 
zobrazovač dotykový OLED 3" (75 mm), 460 000 bodů 
snímací režimy automatický, programový, priorita času, priorita clony, manuální, 23 scénických, 10 uměleckých filtrů 
formát snímků JPEG, RAW 
max. rozlišení 4608 × 3456 b (4:3), 4608 × 3072 b (3:2), 4608 × 2592 b (16:9), 3456 × 3456 b (1:1) 
citlivost 100–25 600 ISO 
videosekvence AVCHD 1920 × 1080; 60 sn./s; max. bitrate 17 Mb/s 
paměť vnitřní nemá, karty SD/HC/XC 
napájení LiIon PS-BLS1; 7,2V/1150 mAh; výdrž 360 snímků dle CIPA 
rozměry 110 × 64 × 34 mm 
hmotnost 270 gramů (tělo vč. aku a karty) 
Objektivy Olympus Zuiko s bajonetem micro 4/3 M.Zuiko digital IIR 14–42mm 1:3,5–5,6 
ohnisk. vzdál. 14–42 mm (ekv. kinofilmu 28–84 mm) 
průměr filtru 37 mm 
rozměry Ř 57 mm × 50–84 mm 
hmotnost 132 g 
cena 7 490 Kč 
M.Zuiko digital ED 14–150 mm 1:4,0–5,6 
ohnisk. vzdál. 14–150 mm (ekv. kinofilmu 28–300 mm) 
průměr filtru 58 mm 
rozměry Ř 64 mm × 83–146 mm 
hmotnost 280 g 
cena 14 490 Kč 
M.Zuiko digital 17mm 1:2.8 Pancake 
ohnisk. vzdál. 17 mm (ekv. kinofilmu 34 mm) 
průměr filtru 37 mm 
rozměry Ř 57 mm × 22 mm 
hmotnost 71 g 
cena 7 490 Kč 
 
web www.olympus.cz 
 
 

Tags:


O autorovi



Napsat komentář

Zpět nahoru ↑