Video

 

DesignLine má už v názvu zřetelně vepsáno, čím míří na chtíč zákazníka – unikátním řešením. Pokud odhlédneme od nedávného designového řešení Loewe, pojetí je opravdu originální: nic než čtvercové sklo bez jakéhokoliv rámečku a podstavce. Sklo lze šikmo opřít o zeď, postavit kolmo k ní, či „obyčejně zavěsit“. Montáž je snadná, dle vrtacího plánu přidělat konzolu z příslušenství a na ni nasunout přístroj jistě zvládnete, pozice je stabilní, při zavěšení je možné měnit náklon stavěcími šrouby. Přibalení montážních prvků a klíče umožní TV připevnit hned po vybalení, ostatně přístroj jinak provozovat ani nejde. V montážní sadě jsou dva textilní organizéry, jež se suchými zipy na zadní straně jistí kabely v místech, kde nejsou vidět, tj. na hraně krytu a nad místem, kde sklo přechází z temně černé do průhledné. Při promyšleném umístění u zdi stojí opřené jen velké temné sklo – efektní řešení bude ozdobou prostornému interiéru, ale pozor na okna, panel má vysokou zrcadlivost okolí. Elektronika na zádech je nizoučká – z hlediska designu super, rubem řešení je horší přístup ke konektorům. S výjimkou LAN (při využití Wi-Fi bude volný) terminály zcela kryje kapsa blízko středu – nedostupné místo užijeme při instalaci, častěji používané CI, HDMI, USB a sluchátkový jack jsou z boku, též v úzkém prostoru a hluboko, ale strefit se tam lze.

 

Vypusťte průvodce

Instalaci řídí televizor sám, stačí sledovat pokyny na obrazovce, naladění a provázání s ostatními přístroji je nekonfliktní. Philips má množství nastavení a funkcí, pomoc nabízí oborově/abecedně tříděný elektronický manuál; ač očku korektora utekl název kapitoly „Připojení herní konzole“ přezvaný na „zvěřina“, což je úsměvné, tak významové a jazykové připravenosti celého stroje dávám za jedna. Úvod instalace patří stvrzení regionálních definic, následuje výpis dostupných stanic a vstup k organizaci jejich pořadí, přejmenování, odstranění/blokování numerickým kódem/věkovým filtrem, vložení často sledovaných do registru či vyznačení jazykové/ titulkové preference. Televizor avizuje nové stanice a umožní jejich přiladění, chválím osazení DVB-T2, postrádám přímé napájení aktivní antény. Snadné je i naladění satelitní části, Philips primárně hledá na jedné pozici, vyznačuji tedy lustraci dvou a na úplnou sestavu s preferencí místních stanic čekám necelou čtvrthodinu, při omezení na Skylink stačí zhruba tři minuty. Předkládají se nástroje na úpravu formace v intencích pozemního příjmu, vzhledem k množství stanic vítám přenesení/ uložení vypiplané programové sestavy, naopak postrádám víc registrů na oblíbence. Hledání usnadní filtrace stanic zadáním textového řetězce, stačí pár stisků a v nabídce zůstanou třeba jen stanice s CT v názvu (tedy programy ČT, ale též např. CCTV). Co ještě nastavit? Samozřejmě připojení k webu. Nalogování přes pevné připojení trvalo pár sekund, snadno proběhlo i napojení přes integrované Wi-Fi, takže i zde palec nahoru.

 

Vnořování do sítě

Co teletext? Standardní maká svižně, umí PAT, přímo prochází podstrany, na boční lištu ukládá deset naposledy navštívených stran. Dobré… ale, sledujete ho ještě? Já mimo testování ne. Připojme net – co HbbTV? Graficky „počítačová“ vizáž TXT, text s obrázky, volitelný řádek aktualit tažený z ČT24, přístup do registru odvysílaných pořadů – jo, to je 21. století; pravda, v tuzemsku zatím jen u ČT, což je škoda, ale HbbTV vysílá třeba satelitní ZDF, TVP… Stejným směrem míří programový průvodce, bez netu nabídne souřadnicové vyhledávání v rastru osmi stanic a dvou hodin s využitím časových údajů na programování záznamu, výpis je přehledný, nechybí nekrácené údaje o pořadu a žánrová filtrace. Napojení na web ho zcela změní, rastr mutuje na devět stanic a uvádí aktuální/následující událost, i zde lze přímo programovat timer. Názvy stanic nahradila loga, vidím hypertextové linky, jimiž z popisu pořadu vstoupíme do webového prostředí, jedním kliknutím tak otevřeme třeba filmografii protagonisty. Mezi verzemi EPG dostupnými u pozemního i satelitního příjmu (v tomto případě nelze připomínat začátek) je možné přecházet, změna ale maže timer. Nevadí, stejně nejspíš zvolíte jednu z možností. A co timer neumí? Volit periodicitu a zapnout přístroj, mimo nahrávání a připomenutí začátku nabízí čtyřhodinový off-timer. Dle zvoleného stylu obrazu Philips při maximálním hýření bere 140 W, naopak úsporný režim spotřebu stlačí na 85 W, dle mě optimum leží okolo 100 W, což je výborný výsledek, navíc při využití audia lze vypnout displej, pak vystačíme s 30 W, stejně tak při záznamu. O surfování

 

Skype? Dobrá a špatná zpráva. Philips ho umí v rozsahu hlasové/video komunikace, kameru ale musíte koupit, integrovaná na tomto modelu není. Aktivace SmartTV ukáže náhled na zvolenou stanici, řádek s údaji o meteorologické situaci plus vstup k EPG. A hlavně widgety oblíbených serverů (YouTube, Picasa, sociální sítě…), ty lze modifikovat smazáním/doplněním nových z galerie tří desítek aplikací, nechybí ani plnohodnotný prohlížeč internetu. Pohyb po SmartTV a netu usnadní virtuální ukazovátko aktivované dotykem na klávesu dálky, stejně volbu potvrdíme – praktické, po hodince lituji, že nová funkcionalita nemaká všude. Progresivní řešení předkládá i samotné dálkové ovládání komunikující vf, odpadá tak míření na televizi, navíc hlasitost nebo programy je možné měnit i z jiné místnosti. Dálka je oboustranná, přičemž rub patří QWERTY klávesnici, integrovaný gyroskop potřebuje jak ukazovátko, tak klávesnice, díky němu zaregistruje otočení ovladače a zablokuje tlačítka ležící na spodní straně, což je šikovné. Mimo ťukání na webu jsem klávesnici využil i při hledání programů a jejich přejmenování, ač lze na ní psát docela dobře, práce s klasickou klávesnicí a myškou mi přesto přišly produktivnější, napojení obou periferií stroj podporuje. Nečekejme ale, že Philips trumfne PC, registruji pomalejší načítání stránek a z toho plynoucí setrvačnost, ta třeba u YouTube působila, že jsem občas sledoval něco jiného, než jsem zamýšlel. Řešení? Z obrazovky sejmout QR, zadat vygenerovaný kód a následně brouzdat pomocí navázaného telefonu či tabletu, označený soubor vmžiku přehraje televize, která se na YouTube přepne sama. Vymakané! Neodolám a instaluji MyRemote, mobil tím měním v plnohodnotný ovladač, navíc sdílím uložené soubory a sleduji z televize přenesené vysílání, přenos maká, i pokud je TV uvedena do pohotovostního stavu. Zjištění mě inspiruje, děj sice vykazuje dvousekundové zpoždění, ale to mi cestou do hajan vůbec nevadí.

 

Ve víru zábavy

Philips na 90 minut pozastaví sledovaný program, záznam startuje timer či pokyn z dálky, ten implicitně použije časové údaje z EPG, umožní však jejich úpravu. Start záznamu žádá necelé dvě minuty, externí disk je před prvním použitím nekompromisně formátován, pokud má kapacitu pod 250 GB využije ho jen Timeshift. Restrikce omezí přehrávání, standardně nelze nahrávku reprodukovat mimo TV, na Windows ji nemůžeme ani zálohovat. Záznam Philips bezmála paralyzuje, funkčnost omezí na poslech ukládaného či nahraného pořadu, přepnutí stanice, využití internetu nebo externího vstupu možné není. Satisfakcí budiž kvalita nahrávek, nerozeznám je od originálu, reprodukce je stabilní, to platí i při řazení obousměrného zrychlení 2–32×, zpomalení k dispozici není. Philips může přehrávat soubory i z více USB disků/flash zapojených současně nebo z PC na síti přes DLNA, kde ochotně maká se serverem TwonkyMedia. Fotografie a hudbu televize ukáže opakovaně či v nahodilém pořadí, prezentace obrázků běží jednou ze tří rychlostí, dělí je volitelná stíračka, i v nejrychlejším režimu jsou i datově náročné řazeny plynule. Stačí? Musí, zoom či projekce s hudebním podkresem chybí, škoda. Reprodukce videí kopíruje možnosti vlastních záznamů, je zcela stabilní – jedinou výjimkou byl datově náročný 1080p.mkv (3D Doctor Who), jež několikrát vykazoval tendenci seknout se, ale vždy to ustál – na souboru rovněž nemakalo obousměrné zrychlení, i tak opět velká pochvala.

 

Zvuk jako doplněk? Zde ne

Kultovní film využívám k proklepnutí audiovizuálních možností stroje a předešlu, že je na co koukat, ba co víc, je co poslouchat. Zvuk katapultuje Philips mezi špičku, zásluhou basáků na zádech je reprodukce příjemná, výškám sekundují plné středy a příjemné, elektronikou „nevyhnané“ hloubky. Zesilovač vykrývá středně velkou místnost, nepozoruji mechanické rezonance ani zkreslení, uznale kývu nad prostorem, zvuk směřuje až na poslechovou hranu. Problém audia? Snad náhrada za lepší externí systém, to budete muset sáhnout do peněženky hlouběji. Obraz? Podpořen displejem s téměř neomezeným pozorovacím úhlem a masivním přispěním softwaru nemá chybu. Míst k nastavení je moc, čekají však pomocníci, ať v podobě devíti přednastavených stylů, formátových režimů či vtipně řešeného čtyřkrokového průvodce úprav obrazu. Jistě, vše lze zapínat i ručně. Řadím standardní režim a zmíněné sci-fi: registruji syté barvy, ostré hrany, čisté plochy a nekompromisní černou, v ulicích vidím i titěrné detaily, v temné chodbě výborně rozlišené odstíny temných barev, na světle pak dokonalou pleť protagonistky. Nejsem zarytý fanda prostorové projekce, v tomto případě mě ale 3D dostalo, obdivuji nezdvojené linie, čisté jednolité plochy, reálnost pohybu i hloubku scény. Vyzkouším ještě oblíbené 3D z horských sjezdovek (GoPro), projekci chybí jen jediné – chlad. Zářivý sníh, nádherná modrá, detaily hor, kontrastní větve sytě zelených stromů a dokonalý pohyb – ještě, že jsem jen taktak uhnul spršce sněhu letící do pokoje. Řadím tuner, HD kopíruje jakost externí nahrávky, SD taky slušné, ale namlsán vysokým rozlišením vidím ne tak čisté plochy a nižší pohybovou ostrost, i tak dobré. Zkouším také třístranný Ambilight, osvětlení zadní části TV: efekt dynamicky navazuje na děj, či místnost nasvětlí volitelnou barvou, díky novému řešení je hra světel dobře viditelná i v osvětlené místnosti. Nořím se do nastavení zahrnujícího též detaily jako přizpůsobení barvě stěn. Ale to již nerad opřené sklo vypínám, hraje fakt dobře a odcházím. Na cestu tmavým pokojem mi svítí časově odložené zhasínání Ambilight, díky.

 

 

3D LCD televizor PHILIPS 46PDL8908S/12: 54 999 Kč