Sloupy z moře zrozené
Stále unikátní
Robustní ozvučnice rezignovaly na pravoúhlou geometrii, která představuje riziko pro vznik vnitřního stojatého vlnění. Půdorys soustav má tvar rovnoramenného lichoběžníku a bočnice jsou zaobleny velkým poloměrem. Stěny tuhých kabinetů tvoří MDF desky blíže nespecifikované tloušťky, které vůči proklepávání kloubem ukazováku zůstávají akusticky víceméně netečné. Bassreflexový otvor ústí na dolní stěně ozvučnice a směřuje kolmo k zemi: potřebný odstup vůči černě lakované základně se čtyřmi závity M 10 pro výškově polohovatelné hroty, s níž urostlé sloupy získávají větší stabilitu, vymezuje kvarteto kovových distančních sloupků, opět v černém laku. Osazení soustav tvoří výhradně firemní měniče, rodinné stříbro představuje zvláště koaxiální reproduktor BC13, který je odvozený z triaxiálního typu u soustav La Sphère a spojuje všechny modely z řady Altura MC. Měnič unikátní konstrukce odpovídá ideálu prostorově koherentního zdroje SCS (Spatially Coherent System), který společnost z městečka Plouzané rozvíjí už téměř čtvrt století. Mezi jednotlivými reproduktory u vícepásmových soustav klasické konstrukce totiž dochází k časovým zpožděním, jež mění vzájemné poměry mezi vyššími harmonickými, takže zvláště tóny akustických nástrojů dostávají nežádoucí zabarvení. Ale k tomu u koaxiálních měničů s minimální vzdáleností mezi osami reproduktorů nedochází. Na vysokotónovou kalotu o průměru 25 mm z PEN fólie Kaladex, vyzařující do trychtýřovitého zvukovodu z černého plastu, navazuje středotónová sekce s pevně uchycenou membránou, jíž tvoří vyduté mezikruží o vnějším průměru 100 mm z bílé polyuretanové pěny P2C. Pohon měniče zajišťuje vylepšený magnetický obvod s vysokou účinností. Pevné basy, jež obsáhnou i nejhlubší oktávy, konstruktéři vyřešili tandemem hlubokotónových reproduktorů 21MD20LB o průměru 210 mm s kónickými membránami z lehkého, ale velice pevného Duocellu (vytvrzené akrylátové pěny), jež pohánějí mohutné feritové magnety. Součet ploch obou jejich membrán odpovídá jedné podstatně rozměrnější, ale zde dokonalou kontrolu basů zajišťují dva magnetické obvody.
Netušené rezervy
Pasivní elektrické výhybky pracují s dělicími kmitočty 800 a 3600 Hz a mají zapojení 1. řádu pro dolní, respektive 4. řádu pro horní dělicí kmitočet (charakterizovaná poklesy −6 dB/oktávu a −24 dB/oktávu). Protože značka Cabasse nepatří mezi velké příznivce dělených výhybek pro bi-wiringové či bi-ampingové propojení, najdeme na chromovaném subpanelu vzadu dole jediný pár šroubovacích terminálů, zato však masivních, jež si poradí s holými vodiči větších průřezů i banánky. Při nadprůměrné charakteristické citlivosti vybudí soustavy Iroise 3 i elektronkové zesilovače, které mají větší výkonovou rezervu jen opravdu zřídka. Kvitovat lze i mimořádnou špičkovou zatížitelnost.
Netopýří ucho
Zvuk soustav Iroise 3, které zvládnou se ctí i členité nahrávky, charakterizují čisté průhledné výšky, do detailu prokreslené střední pásmo a mohutné i přesné basy, jež dostávají při vyšších poslechových hladinách až fyzický rozměr. S muzikálním, ale živým projevem sice nejsou úplně neutrální, což platí zvláště o středních kmitočtech, ale „allroundery“ přestávají být pouze u předklasické vážné hudby, která vyžaduje větší umírněnost.
Na čem se testovalo
Soustavy Cabasse doplnily komponenty Denon, integrovaný zesilovač PMA-1520AE a SACD přehrávač DCD-1520AE. Kabeláž byla značky Xsymphony, signálová Pure Silver Fantasy, reproduktorová Alpha Hybrid. Jako testovací jsem poslouchal SACD Montserrat Figueras: Lux Feminae (AliaVox/Classic, 2006), Peter Gabriel: Up (Virgin, 2002), CD Beethoven: Piano Concertos (Vivarte/Sony Music, 1997), Lester Bowie Brass Fantasy: The Odyssey Of Funk & Popular Music (Atlantic/Warner Music, 1999) a Rob Wasserman: Trios (GRP, 1994).
Reproduktorové soustavy CABASSE IROISE 3: 120 000 Kč
Související příspěvky
SZ Tomato: Projektor, počítač, tablet i přenosné MM centrum →
Britská klasika →
Tradice kompaktního hifi →
