Audio
Publikováno 18. června 2014 |
Pavel Víšek
Famózní virtuosky
Evropská synergie
Akusticky netečné stěny kabinetů tvoří MDF desky o tloušťce 22 mm, k jejichž větší tuhosti přispívají i přepážky, oddělující akustické komory hlubokotónových měničů. Bassreflexové „nátrubky“ ze silnostěnné hliníkové trubky ústí na zadních stěnách. Bočnice mají lichoběžníkový tvar a s pravoúhlou symetrií mizí riziko vzniku stojatého vlnění uvnitř ozvučnic, byť ty jsou ještě zatlumené bitumenovými deskami. Čelní stěny se mírně svažují, což optimalizuje směrování reproduktorů k uším sedícího posluchače. K dobré stabilitě soustav přispívá větší hloubka základen (opatřených čtyřmi lůžky se závitem M8 pro odhmotňovací hroty) i snížené těžiště, za něž soustavy vděčí umístění hlubokotónových reproduktorů, jež se v poslechové místnosti na směrové lokalizaci nepodílejí. V osazení najdeme reproduktory dánské firmy Scan-Speak. Kruhový zářič (ring radiator) o průměru 25 mm, který je u tweeteru svébytnou variací na poddajnou kalotu (u té při reprodukci vysokých kmitočtů zůstává střední část bez pohybu a vyzařuje jen úzký prstenec po jejím obvodu), pohání dvojitý magnetický obvod. Zatímco středobas o průměru 180 mm s pevným fázovým difuzorem si nechává Roberto Barletta vyrábět na zakázku, hlubokotónový reproduktor o průměru 222 mm s dvojitým magnetem je modifikovanou verzí sériového typu. Oba velké reproduktory mají kónické kompozitní membrány z papíroviny zpevněné uhlíkovými vlákny, kmitací cívku o průměru 42 mm a jejich parametry pomáhají linearizovat zkratovací měděné kroužky SD-1, jež tvoří součást magnetických obvodů.
Kouzlo neutrálnosti
Měniče v osazení soustav vykazují v okolí dělicích kmitočtů 300 a 2600 Hz vyrovnané kmitočtové charakteristiky, ale s ohledem na potřebný důraz, aby neutrpěla neutrálnost projevu, zvolil Roberto Barletta pro elektrické výhybky zapojení 2. řádu (s poklesem -12 dB/ oktávu), což s jejich kvalitními prvky (vzduchovými cívkami a zakázkovými svitkovými kondenzátory) dochází jen k minimálním fázovým posunům signálu. K propojení se zesilovačem slouží dva páry pozlacených šroubovacích terminálů Xavian, jež najdeme vzadu pod vyústěním bassreflexu podložené kolečkem z pravé usně, což je designový prvek vyšších firemních modelů; po odstranění zkratovacích propojek nabízejí bi-wiring či bi-amping a je asi zbytečné připomínat, že jejich „apetit“ stačí i na banánky. Nižší charakteristická citlivost napovídá, že osmiohmové virtuosky v domácím ansámblu potřebují autoritativního dirigenta: zesilovač s co největší výkonovou rezervou. Dolní mez jeho doporučovaného výkonu lze tolerovat snad jen u nemnoha elektronkových konstrukcí, jež si spojení s XN Virtuosa zaslouží za jiné přednosti.
Netopýří ucho
Soustavy XN Virtuosa se vyznačují kmitočtově vyváženým transparentním zvukem přes celé přenášené pásmo, nic v něm nechybí ani nevyčnívá. Hrají muzikálně, s grácií, ale vždycky zůstávají věcné, realistické. Prostor nahrávek má velkou šířku i hloubku, reprodukce je vzdušná, s přesnou lokalizací. Na hudebním žánru nezáleží. XN Virtuosa jsou soustavy po všech stránkách mimořádné.
Na čem se testovalo
Test proběhl v poslechovém studiu společnosti Xavian v Hostivicích, kde soustavy Virtuosa na sestavu doplnily komponenty Hegel, integrovaný zesilovač H300 a CD přehrávač CDP4A mk2. Kabely byly značky Xavian, symetrické signálové a koaxiální reproduktorový set Mondiale. Jako testovací posloužily CD Jaromír Honzák feat. Sissel Vera Pettersen: Blood Sings (Animal Music, 2013), Rob Wasserman: Trios (GRP, 1994) a John Williams: Giuliani – Guitar Concerto/ Schubert „Arpeggione“ Sonata (Sony Classical, 1999).
XAVIAN VIRTUOSA: od 132 000 Kč
Tags: Audio