Android a 4K

V „krabičce“ sídlí čtyřjádrový procesor společně s osmijádrovým grafickým čipem, pracujícím na frekvenci 2 GHz a 2 GB operační paměti. A ovšem už zmíněný Android ve verzi 4.4 KitKat. To, že se jedná o operační systém vyvinutý primárně pro mobilní telefony, vám sem tam připomene nějaká zapomenutá položka v menu, nabízející to či ono nastavení mobilu. To je ale jen snadno odpustitelná kosmetická vada, protože celkově přístroj díky Androidu nabízí solidní otevřenost, což v praxi znamená, že nejsme omezeni tím, co do přehrávače nainstaloval výrobce, jak je u spotřební elektroniky stále běžné, ale z velice široké nabídky androidního Obchodu Play si lze stáhnout, vesměs bezplatně, prakticky libovolnou aplikaci a upravit tak fungování přehrávače dle individuálních představ. Kromě jeho „základní“ funkce – přehrávání videí, fotografií a hudby z počítačových úložišť – jej lze využívat také k prohlížení e-mailů, procházení internetových stránek apod. A ovšem také s funkcí Miracast k zobrazování audiovizuálního obsahu z mobilů a tabletů na televizní obrazovce. V tomto směru je popis přístroje poněkud relativní, protože softwarově se bude každý uživatelsky nainstalovaný kus lišit od ostatních.
Přehrávač tentokrát nemá vnější podobu oné konfekční čtvercové krabičky se zaoblenými rohy, která se už pomalu stává v této kategorii uniformou, ale sídlí v moderně vyhlížejícím zaobleném těle, jehož malé rozměry, jen o málo přesahující třeba externí pevný disk, usnadní nenápadné umístění přístroje v sousedství televizoru či dalších AV komponentů. Na čelní straně přehrávače je pouze dioda informující o jeho stavu (červená – pohotovostní vypnutí, modrá – zapnutí), vzadu pak je kompletní konektorová výbava zahrnující kromě napájení ze síťového adaptéru výstup HDMI pro připojení k televizoru, kabelovou síťovou přípojku LAN, trojici portů USB, digitální zvukový optický výstup (připojení k AV zesilovači/ receiveru) a analogový AV výstup v podobě 3,5mm jackové zdířky. Přípojka LAN ovšem neznamená, že by kabel byl jedinou možností připojení přehrávače k počítačové síti – k dispozici je i Wi-Fi adaptér. S ohledem na videa s vyššími datovými toky (jako je tomu třeba právě u 4K) je však kabelové připojení rozhodně vhodnější. Připojení k síti je standardní, v případě kabelu proběhne zcela automaticky, při bezdrátové variantě jen zvolíme svou domácí síť a zadáme její přístupové heslo.

Raději sáhněte po myši
Součástí výbavy je i dálkový ovladač, na první pohled sympaticky nevelký a přehledný, ale při praktickém užívání poněkud iritující. Dokud si vystačíte s klasickým posunem po jednotlivých položkách nabídek – doprava/ doleva a nahoru/dolů – je vše vcelku v pohodě. Například na internetu, ale i ve zmíněném „obchodě“ s aplikacemi, to není moc funkční, takže přepnete na kurzorový režim – s šipkou pohybující se po ploše. Jenže nejde o rychle reagující ukazovátko typu LG Magic; šipka se pohybuje opět jen povely doprava/doleva, nahoru/dolů, a to tempem zfetovaného hlemýždě, navíc často s výpadky odezvy na povely. A tak mačkáte, mačkáte, kurzor stojí nebo putuje doslova po milimetrech a adrenalin v žilách stoupá. Musím se přiznat, že jsem se musel hodně ovládat, abych tu věcičku nerozdupal… Takže se určitě vyplatí využít jeden z USB portů pro bezdrátovou myš, pohodlí ovládání se pak zvýší asi o tisíc procent.
Pokud jde o samotný přehrávač, pak pro jeho základní ovládací prostředí – tedy vzhled domovské obrazovky a menu aplikací – jsou předinstalovány dvě volitelné verze (zadáte je v androidním menu v položce Plocha). První, nazvaná jednoduše Launcher, je de facto prázdnou tapetou (obrázek si můžete změnit) s několika základními ovládacími prvky, kterou si zabydlíte svými aplikacemi. Druhá, Media- Box Launcher, má klasičtější vzhled ovládání AV přístroje. Stránce dominují velké barevné ikony funkcí – Online video, Doporučené, Aplikace, Hudba, Místní a Nastavení, doplněné dole řádkou drobnějších ikon konkrétních aplikací. Předinstalovanou trojici – multimediální přehrávače 4K, Kodi a vstup do Obchodu Play – lze pomocí ikony s křížkem doplnit o další položky. Obdobné pole s křížkem najdeme i v ostatních „kapitolách“ nabídky (samozřejmě s výjimkou Nastavení), takže jejich obsah je opět zcela na uživateli. Do položky Online Video si třeba můžete přidat různé internetové videoservery typu YouTube, Vimeo apod., do rubriky Hudba třeba internetová rádia atd.
Ale jak se na otevřené prostředí Androidu sluší, i provedení samotného ovládacího prostředí lze změnit – de facto jde totiž jen o další aplikaci. Ke dvěma zmíněným variantám si můžete v Obchodu Play pod položkou Launcher najít mnoho dalších s různými, více i méně povedenými grafickými podobami. Jen pozor, většina je projektována pro telefony… Ale s úspěchem jsem vyzkoušel třeba Launcher- TV. Stažená aplikace se v menu přiradí ke dvěma předinstalovaným a rozšíří tak volitelnou nabídku – na rozdíl od prvních dvou ji můžete i odinstalovat.

Aktualizace někdy příště
Jako u ostatních přehrávačů s Androidem i zde má menu nastavení takříkajíc dvě roviny: první představuje menu samotného ovládacího prostředí, kde se lze připojit k síti, upravit výstupní parametry videa (např. s ohledem na rozlišení obrazovky připojeného televizoru) a zvuku (typ signálu na digitálním výstupu), iniciovat spojení s mobilním přístrojem – tabletem či telefonem – v režimu Miracast atd. Z tohoto menu lze přejít do druhého, které je součástí Androidu (proto ony zmíněné odkazy na telefon). Některé funkce, jako třeba připojení k síti, zde najdete opět, můžeme zde ale mj. aktivovat připojení Bluetooth. Paradoxně součástí obou menu je aktualizace řídicího softwaru (firmwaru) po internetu. To je dnes téměř samozřejmá možnost přístrojů se síťovým připojením, onen paradox spočívá v tom, že ani v jenom případě tato funkce nepracuje. Objeví se sice oznámení o nalezení nové verze a po jeho potvrzení i o „stahování firmwaru“, ale „objem“ stažených dat „0 %“ se ani po několika hodinách nezmění. Nový software si prostě nestáhnete. Myslím, že tohle výrobci uteklo.

(Nejen) video bez hranic
Většina zájemců si multimediální přehrávače pořizuje kvůli videu. Množství různých formátů (lišících se ještě použitými kodeky, kontejnery, zvukovými a titulkovými stopami atd.) je zatím nad schopnosti obdobných funkcí v televizorech a klasických přehrávačích AV techniky (třeba BD přehrávačích – viz test domácích kin v tomto čísle), a to je právě voda na mlýn přístrojů jako je Evolveo. Zde si totiž – pokud neuspějete s jedním přehrávacím programem – můžete doinstalovat poměrně početnou flotilu dalších. A to by v tom byl čert, aby se nějaký s požadovaným formátem nechytil. Ale ve většině případů asi ani nebude nutné další přehrávače shánět, protože předinstalovaný Kodi (jak se od loňska jmenuje multimediální software XBMC) je hodně univerzální. Na testovacích SD, HD i 4K videích, která standardně pro vyzkoušení přehrávacích schopností jednotlivých přístrojů používám, nezaváhal ani jednou. Běžně nezvládaná videa WMV (s kodeky wmv2 a wmv3), stejně jako Oceanic Life s datovým tokem 40 Mbit/s nebyla pro Kodi žádným problémem. A protože nabízí i širokou škálu nastavení pro titulky (včetně volby znakové sady), nevzniká problém ani na tomto poli. Až docela speciální záležitost, video v televizní vysílací kvalitě (MPEG2 1080i, 50 Mbit/s) bylo nad jeho síly. Vyzkoušel jsem tedy několik dalších přehrávacích softwarů, a MX Player – byť ne zcela dokonale, ale použitelně (pohyby nebyly ideálně plynulé) – zvládl i tento úkol. Pro 4K UHD videa je k dispozici hardwarové dekódování a systém si poradí i s novějším kódováním HEVC H.265.
Většina uživatelů asi s Kodi plně vystačí, samozřejmě, že kromě videa, zvládá i všechny další multimediální funkce – zvuk (a snad ani nemusím dodávat, že bez jakýchkoliv potíží si poradí s formátem FLAC či dalšími), fotografie – a navíc má svou „vlastní“ početnou databázi dalších rozšiřujících aplikací, třeba právě různých videoserverů, internetových rádií atd. Ale tím zdaleka možnosti nekončí. Kodi nabízí prostředí třeba i pro příjem internetové televize a jako třešinku na dortu můžete vyzkoušet početnou nabídku grafických podob Kodi (tzv. skinů), které při zachování kapitol ovládání podobu programu změní k nepoznání. Doporučuji třeba skin Metropolis, volně inspirovaný poetikou slavného filmu z konce dvacátých let minulého století.
Shrneme-li klady i nedostatky androidního boxu Evolveo, pak do první rubriky bezesporu patří velmi solidní hardwarový základ a otevřená koncepce pro nejrůznější individuální úpravy. Předinstalované uživatelské prostředí se mi více líbilo třeba u nedávno testovaného přehrávače OpenHour Chameleon, ale jak víme, to není neměnná vlastnost. Za méně povedený považuji jen dálkový ovladač, především jeho téměř nepoužitelnou funkci pohyblivého kurzoru à la Air Mouse. To ale snadno vyřeší bezdrátová myš.

EVOLVEO ANDROID BOX Q4 4K: 2 900 Kč
Rivalové: OpenHour Chameleon (4 890 Kč); Minix NEO X8-H Plus (4 490 Kč)