4K, tentokrát na Androidu

Není tajemstvím, že až dosud přehrávače Zappiti využívaly platformu přehrávačů Dune HD (psali jsme o nich mj. v S&V 3/14 a 5/13). Dune HD však vývojově stagnuje a přes veškeré (nesplněné) sliby a vystavování naleštěných prototypů, které zůstaly jen ve stádiu zbožných přání, tak stále setrvává v oblasti Full HD. Poslední řady přehrávačů Dune sice dostaly do vínku i plnou a velice spolehlivou podporu 3D (což se nedalo říci o mnoha konkurenčních produktech postavených na stejné čipové sadě Sigma), ale zároveň jim byla upřena možnost zobrazit třeba plné Blu- -ray menu z ISO obrazů, což je dáno souhrou vlastností čipů Sigma a poměrně vysokých licenčních poplatků. I přesto zůstávají stroje Dune jednou z nejstabilnějších, vysoce komfortních a rychlých platforem multimediálních center.

Quo vadis, Zappiti?
Pokud tedy u Zappiti nechtěli zaspat dobu, které diktuje rozlišení Ultra HD, respektive 4K (ano, není to striktně vzato totéž), bylo nutné se poohlédnout po nějakém jiném řešení. Jednou z možností je čipová sada Realtek, která je a vždy byla spojena s operačním systémem Android. S nejrozšířenější variantou Realtek RTD1185 se pojí např. přehrávače Egreat EG-R6S, R200, R300 a Xtreamer Prodigy, které jsme recenzovali ve S&V 2/13. Zappiti sahá po novější variantě, RTD 1195, jež umí nejen rozlišení 4K, ale také nezbytně s tím spojenou podporu kodeku H.265. Ten má při zachování zhruba stejné kvality poloviční datový tok oproti nejrozšířenějšímu H.264, není tedy divu, že se dvašestpětka stala výchozím kodekem pro fyzická média s rozlišením 4K i pro streamování 4K videa. Výsledkem je velmi zajímavý kus hardware, nazvaný Zappiti 4K Player, prodávaný v našich končinách za nemalou částku těsně pod deset tisíc korun.

Za co si platíme?
Čím se ale pohledná černá kovová skříň, připravená poskytnout 4K obsah našemu televizoru či projektoru, odlišuje od ostatních 4K přehrávačů na trhu, mnohdy výrazně levnějších? Vždyť je také řídí Android a nabízejí, alespoň papírově, téměř totéž? Pojďme to vzít hezky popořadě. Velikost skříně dává tušit, že se v ní neskrývá jen samotná titěrná deska elektroniky. Zappiti totiž umožňuje vložit 3,5" pevný disk (s aktuálním firmware s kapacitou do 6 TB). Využívá přitom podobnou hotswapovou šachtu jako některé další přehrávače (Popcorn Hour, již zmíněný Dune apod.). Není tedy nutné nic šroubovat, stačí otevřít krytku a disk vložit. Média můžete přehrávat také z paměťové karty SD. Dále nás zaujme dvojice wifi antén (rychlost přenosu až do 802.11n) a také dvojice HDMI konektorů. Ty jsou pojaty jako vstupní a výstupní, respektive průchozí. Takové řešení nám tedy umožní ušetřit jeden vstup na televizoru či AV přijímači. Na druhou stranu bych spíše ocenil dvojitý HDMI výstup, tak jak ho nabízejí Blu- -ray přehrávače Panasonic či Oppo, u nichž je možné rozdělit mezi oba konektory audio a video složku a zachovat tak starší typ receiveru, aniž bychom zároveň přišli o podporu 3D nebo 4K. Poněkud na pováženou je také fakt, že Zappiti podporuje pouze variantu HDMI1.4, což limituje nikoliv rozlišení, ale barevnou hloubku a obnovovací frekvence (případně 3D stereoskopii v Ultra HD rozlišení). Jistou výhodou, je přítomnost dvou dálkových ovladačů. Tím je jednak běžná dálka, kterou známe i z ostatních platforem přehrávačů s Androidem, jednak kombinace klávesnice a dalšího dálkového ovladače „air mouse“, která s přehrávačem komunikuje po 2,4GHz rádiovém protokolu. V neposlední řadě zaujme hned trojice USB rozhraní a také SPDIF, pro připojení starších AV přijímačů nebo třeba externích D/A převodníků či digitálních rekordérů.

Software dělá přehrávač
Ano, je to tak, živou vodu pro jinak mrtvý kus hardwaru musí zajistit řádně naprogramovaný software. Základní firmware přehrávače se samozřejmě stále vyvíjí, a proto je možné, že drobné výtky, které k Zappiti 4K playeru mám nyní, již v době uveřejnění článku nebudou opodstatněné. Do přehrávače jej nahrajeme pomocí např. USB flashky. Druhou možnost, nabízený upgrade OTA (On the Air) update, se mi opakovaně nepodařilo zprovoznit. To je však pouze jedna část softwarové výbavy. Tou druhou je to, co dělá přehrávač skutečným Zappiti. Proč? V zásadě máme tři základní možnosti jak přehrávat multimédia na tak flexibilním stroji, jako je Zappiti. Tou první je standardní androidí multimediální player, který je sice rychlý, avšak vzhledem k jeho základním (ne)ovládacím možnostem bych ho doporučil jen opravdovému masochistovi. Sice bez problému zobrazí UPnP zařízení, připojení k SMB mu však trvá poměrně dlouho a obsluha je naprosto tristní. Další, daleko zajímavější možností je využít dnes nejrozšířenější platformu přehrávače XMBC (rozšířena je nejspíš proto, že ač je zdarma, funkcemi šlape tvrdě na paty velmi drahým komerčním produktům), respektive poslední variantu XMBC/Kodi. K jejímu stažení, respektive upgradu, stejně jako pro ostatní Android aplikace, je však nezbytné přihlásit se do Google Play Store a k tomu potřebujeme také klávesnici, kterou v tomto případě může zastoupit zmíněná AirMouse. No a ty pravé multimediální bakchanálie nastupují se Zappiti Playerem, myšleno s tím softwarovým. Ten sice AirMouse nepodporuje, zato nabídne to, co vždy dělalo ze Zappiti právě Zappiti. Tedy dokonalou knihovnu médií, včetně plakátů filmů, vychytaného vyhledávání a prohledávání. Faktem zůstává, že v mnoha případech jsem byl nucen použít poměrně krkolomné kombinace obou dálkových ovladačů, abych se dostal o krok dále. Ideálním řešením, alespoň pro několikadenní seznámení, než vám přehrávač „vejde do krve“, bude připojit běžnou velkou USB klávesnici a myš. V tu chvíli sice přehrávač bude vypadat jako miniaturní stolní počítač (kterým bezesporu svým způsobem je), avšak dostanete se okamžitě ke všem požadovaným funkcím. Tuto mírnou schizofrenii však znají všichni majitelé multimediálních přehrávačů založených na dospělejších operačních systémech.

Co a jak to hraje?
Posouzení kvality obrazu a zvuku je u digitálních přehrávačů poměrně komplikované a subjektivní, vždy je totiž nutné si uvědomit, že hodnotíme především zobrazovač. Přesto si troufám tvrdit, že kvalita obrazového a zvukového výstupu Zappiti je na velmi slušné úrovni, oproti skutečně highendovým strojům (např. Oppo) má jisté mezery v kompenzaci šumu. Výborně však zvládá upscaling z nižších rozlišení, a to i z SD materiálu až po 4K rozlišení. Uvést kompletní výčet podporovaných formátů, kodeků a kontejnerů se nám vlastně nepovedlo ani do tabulky, je obrovský. Seznam se navíc stále rozšiřuje, díky novějším verzím jak firmwaru, tak softwarového přehrávače. Spokojme se tedy s konstatováním, že i když místy drbáním se levou rukou za pravým ouškem si přehrávač poradí se všemi běžnými síťovými protokoly (nejčastěji využijeme UPnP a především SMB). Že si poradí s ISO obrazy disků DVD a Blu- -ray (včetně 3D BD ISO, nicméně bez menu). A také, že má našlápnuto k tomu zaujmout nejen diváky, ale také posluchače, a to díky podpoře velkého množství zvukových kodeků, mezi nimiž se pochopitelně vyjímá puristický FLAC s bezeztrátovou kompresí. Reakce přehrávače jsou neuvěřitelně svižné, což můžeme přisuzovat dvoujádrovému procesoru, přičemž mnohá asijská konkurence uvádějící 4–8 jádrová CPU se zdá proti Zappiti vyloženou plíživkou. Nehodlám dělat výrobci advokáta v případě cenové politiky. Uvést přehrávač za deset tisíc Kč chce prostě určitou dávku sebejistoty. Tu však v případě tak solidního železa, jakým je přehrávač Zappiti 4K, zkrátka mít může. Záleží na blízké budoucnosti, jak moc se povede hnout v rámci programové výbavy s nepříliš konzistentním ovládáním a jak moc je pro případné zájemce limitující HDMI verze 1.4

Na zadním panelu nalezneme poměrně bohatou výbavu přípojek, včetně dnes již málo vídaného kompozitního analogového obrazového, respektive zvukového výstupu (byť sdruženého do jediného 3,5mm konektoru). Kabelová redukce je v balení pochopitelně přiložena. Zaujme dvojice HDMI (vstupní a výstupní, díky tomu ušetříme vstup na televizoru či AV přijímači), celkem tři porty USB (z toho jeden USB 3.0) a také SPDIF výstup. Na zadní panel je také vyveden výstup chlazení pevného disku, který lze osadit do vnitřní šachty (3,5 SATA disk přímo, nebo menší disk přes mechanickou redukci, kterou je nutné dokoupit zvlášť). Gigabitový LAN konektor je na místě především pro to, že je přehrávač schopen zpracovat 3D BD ISO soubory, a to právě i ze sítě. Obvyklý 100Mbit konektor by mohl v tomto případě narazit na limity přenosové rychlosti.

Pevný disk (tříapůlpalcový SATA) lze vložit přímo bez šroubování a stejně pohodlně ho zase vyjmout (táhlo výsuvu je spřažené s krytkou). Co se týče formátu disků a paměťových SD karet, poradí si Zappiti jak s nativními oddíly Windows (FAT16/32 a NTFS), tak s linuxovými Ext2/3 a nepohrdne ani diskem naformátovaným v Macu.

ZAPPITI 4K PLAYER: 9 990 Kč
Rivalové: Xtreamer Prodigy 4K (4 990 Kč); Popcorn Hour VTEN4K (5 499 Kč)