Dotyk historie, nebo epizoda?

V souvislosti s formátem Ultra HD Blu-ray (UHD BD) se samozřejmě nejvíce zdůrazňuje vyšší rozlišení obrazu. Oproti dosud dominujícímu rozlišení Full HD nabízí Ultra HD zhruba 4× více detailů: obraz Full HD 1920 × 1080 tvoří cca 2 miliony bodů, UHD 3840 × 2160 pak přes 8 milionů bodů. To ale není zdaleka vše.

Více detailů, více barev
Neméně důležitou vlastností zvyšující výrazně kvalitu obrazu je rozšířený dynamický rozsah (HDR – High Dynamic Range). Zpracování dat obrazové informace probíhá v 10bitovém rozlišení (oproti dosavadnímu 8bitovému), jemnější rozlišení polotónů pak znamená v praxi nejen mnohem prokreslenější obraz v krajních jasových segmentech – tedy ve stinných či naopak prozářených partiích, ale návazně i vyšší počet barevných tónů, které systém dokáže rozlišit (publikované údaje hovoří až o 60% nárůstu barevné škály). Barvy jsou tak mnohem přirozenější, bližší skutečnému originálu.
Někoho možná překvapí, že výrobci se v otázce distribučního média nakonec rozhodli pro modifikované optické disky Blu-ray. Stále ze všech stran slyšíme, že fyzické nosiče jsou „mrtvé“ a vše převezme internet. Vtip je ovšem v tom, že 4K video nejsou nějaké empétrojky, které si stáhnete za pár sekund, nebo vám je streamuje internetové rádio, ale pořádné balíky digitálních dat. Vyšší rozlišení i zmíněný nárůst dynamiky a barev obrazu se samozřejmě promítá také do nárůstu objemu dat, která obraz zaznamenávají. Prvním předpokladem, jak jej zvládnout, je účinnější komprimační algoritmus. Tím se stal HEVC (High Efficiency Video Coding), v jiném typu značení H.265, se kterým se mj. počítá i pro připravovanou inovaci televizního vysílání, normu T2. Ale i tak máme stále co dělat s desítkami gigabajtů dat a co je pro internetovou distribuci ještě horší, s poměrně vysokým datovým tokem. Hojně diskutovaným projektem je streamování 4K filmů serverem Netflix a několika dalšími. Netflix na svých stránkách uvádí, že datový tok (bitrate) jeho 4K streamů je cca 18 Mbit/s. Ponechme stranou, kolik diváků má internetové připojení schopné tento objem přenést (pro rezervu je doporučována kapacita alespoň 25 Mbit/s), tak či onak je to stále málo. Pro televizní vysílání ve 4K Ultra HD se počítá nejméně s 25 Mbit/s, ale např. sportovní přenosy ve 4K prováděné už loni ve zkušebním režimu britskou BBC pracovaly s datovým tokem 30 až 35 Mbit/s. A teď pozor: nejnižší datový tok 4K Ultra HD videa, který připouští norma pro UHD Blu-ray, je 82 Mbit/s a může se jít až na 128 Mbit/s. Nižší datový tok samozřejmě znamená méně detailů v obraze či citelné omezení oněch tolik vychvalovaných výhod nového standardu. Video ze streamu či televizního signálu sice má kýžené rozlišení 3840 × 2160 bodů, ale to je víceméně vše… Obecně lze říci, že streamované video má oproti „plnému“ 4K Ultra HD zhruba jen čtvrtinový objem dat, a to asi nepůjde přehlédnout. Jenže „neočesané“ 4K Ultra HD video se do internetového streamu ani do televizního signálu za současných podmínek nevejde. A to je právě důvod, proč je třeba opět sáhnout po fyzickém nosiči. Samozřejmě by jím mohla být třeba paměťová karta, nicméně to by vyžadovalo postavit zcela nový standard se vším všudy, navíc svou roli asi hrají i podobné „detaily“, jako je požadavek prodejců (jasně definovaný při tvorbě standardu DVD a jeho obalu), aby nosič spolu s obalem nebyl příliš malý – v uvedeném případě byl požadavek na celkové provedení „větší, než je běžná kapsa u košile či saka“. Po zkušenostech s menší krabičkou CD – kvůli krádežím v obchodech samozřejmě…
Zkrátka BD už tu nějaký ten pátek je, přes všechny problémy má své místo na trhu, a tak bylo asi logické pro roli nosiče velkého objemu dat sáhnout právě po něm. I tak musela být kapacita dosavadních disků „nafouknuta“, což se vyřešilo jednak větším zahuštěním záznamové stopy, jednak možností přidat další, třetí vrstvu záznamu. Zatímco dosavadní BD mělo kapacitu 25 nebo 50 GB, UHD BD pracuje se třemi velikostmi – 50, 66 a 100 GB. Fakt, že 3D video je už asi opravdu „odepsané“, dokládá skutečnost, že žádné UHD 3D specifikace nového formátu neobsahuje…
Zatím jsme se zabývali jen obrazem, ale stranou samozřejmě nezůstává ani zvuková složka. Podobně jako BD rozšířilo původní standard DVD z 5.1 na 7.1 kanálů, UHD BD počítá s formáty Dolby Atmos a DTS:X, tedy s tzv. 3D prostorovým zvukem, využívajícím i reprosoustavy na stropě (nebo jejich variantou, reprosoustavami, které zvuk od stropu odrážejí). Ale nelekejte se, podobně jako u předchozích instalací je zaručena zpětná kompatibilita, takže do stropu vrtat nemusíte a i zvuk UHD BD přehrajete třeba na „obyčejné“ 5.1, ale i stereofonní sestavě či reproduktory televizoru. Samozřejmě se tím ovšem o příslušnou porci zážitku ochudíte…

Jako první Panasonic
Asi jedinou vadou na kráse nového formátu je fakt, že vyžaduje nový, se systémem kompatibilní přehrávač. Na dosavadním BD přehrávači si nové disky nepustíte… A snad ani není třeba zmiňovat, že předpokladem je i 4K Ultra HD televizor či projektor. První modely UHD BD přehrávačů oznámily firmy Panasonic a Samsung, nejdříve na trh dorazil model Panasonic DMP-UB900. Na první pohled ho nic neodlišuje od vyšší třídy BD přehrávačů – podstatné je ovšem to, co je „pod kapotou“. Srdcem zpracování obrazu je procesor 4K High-Precision Chroma, který Panasonic vyvinul ve svém vývojovém centru přímo v Hollywoodu. Procesor mj. zajišťuje převod barevných složek z komprimované podoby 4:2:0 (jak je zapsána na discích) na plnohodnotné 4:4:4, či přepočet videa s HD rozlišením na 4K. Pro zvukovou reprodukci je přehrávač vybaven čtveřicí D/A převodníků 32bit/192 kHz.
Přístroj splňuje nároky normy Ultra HD Premium, kterou vypracovaly zainteresované firmy pro označení výrobků splňujících maximální kvalitativní kritéria, především tedy 10bitové zpracování obrazu, reprodukci nejméně 90 % standardního barevného prostoru P3, maximální jas 1000 nitů, minimální 0,05 nitů. Je ovšem třeba podotknout, že stejné parametry (tedy Ultra HD Premium) by pro plné využití všech vlastností měl vykazovat i televizor, čímž se ovšem dostáváme do kategorie nejvyšších modelů jednotlivých značek – jen malé procento 4K UHD přijímačů se může logem specifikace Ultra HD Premium pochlubit… A aby to nebylo tak jednoduché, nový by měl být kabel HDMI – specifikace 2.0b s přenosovou kapacitou 18 Gbit/s. V případě přehrávače DMP-UB900 ho naštěstí najdete v příslušenství, v obchodech ho zatím ještě nemají…

Multimediální klopýtání
Tím už se vlastně dostáváme k připojení přístroje. Základem je samozřejmě zmíněné rozhraní HDMI, k dispozici jsou dva výstupy, můžeme tedy buď vést obrazový a zvukový signál společně, nebo odděleně. Přehrávač je vybaven také potřebnými zvukovými dekodéry, takže lze sáhnout i po analogových výstupech 7.1 či 2.0. A nechybí ani obě varianty klasického digitálního audiovýstupu v koaxiálním i optickém provedení (s volitelným PCM nebo bitovým tokem), které asi nejspíše najdou využití v kombinaci se staršími AV receivery/zesilovači. Sekci konektorů na zadní straně přístroje pak doplňuje obvyklá přípojka LAN pro kabel domácí sítě. DMP-UB900 samozřejmě pracuje i jako multimediální přehrávač. Připojit lze též externí pevný disk, konektor USB je prakticky situován na čelní stranu pod informační bodový displej, spolu se čtečkou karet SD. K síti a k internetu se lze připojit kabelem i bezdrátově. Síťové funkce mě však poměrně zlobily, dva počítače na síti přehrávač „viděl“ tak při dvou pokusech z deseti a ani formátová kompatibilita nebyla nijak slavná. Z připojeného HDD se kupodivu nepodařilo plynule přehrát většinu kamerových záznamů ve 4K, a to ani z fotoaparátu Panasonic DMC-GH4 (MP4, MOV) a zasekávalo se i firemní prezentační 4K video. Což by mohl mít za vinu i fakt, že konektor USB je jen ve verzi 2.0.
Zcela mimo hru byly videa ve formátu WMV. Filmy v DivX a MKV Panasonic zvládl i s českými titulky, hodně nešikovné ale je, že aktivaci titulků si přístroj nepamatuje ani při obnoveném spuštění už „rozkoukaného“ filmu. Specifikací slibované soubory Hi-Res Audia přehrávač z externího disku reprodukoval, na síti (pokud se připojení povedlo) kupodivu hrál jen formát DSD, ale už ne FLAC. S ohledem na prakticky highendovou koncepci DMP-UB900 mi mezi přehratelnými nosiči chybějí disky SACD, kupodivu s jejich už de facto neužívanými konkurenty DVD-Audio si přitom poradí… Obsluha přehrávače sice probíhá v graficky elegantním prostředí, postrádá ale českou variantu. K obsluze slouží robustní dálkový ovladač, žádná designová lahůdka, ale díky velkým, přehledně uspořádaným tlačítkům bezproblémový nástroj.

První disky
Problém, zda má být dříve vejce nebo slepice, naštěstí u nového formátu řešit nemusíme; spolu s prvním modelem přehrávače jsou na trhu také první UHD BD disky. V době přípravy tohoto textu jsem na domácím trhu napočítal čtyři tituly (V srdci moře, Creed, Lego příběh a Batman vs. Superman: Úsvit spravedlnosti) s plnou českou podporou, za což si vydavatel, společnost Magic Box, určitě zaslouží pochvalu. A rozumným řešením je bezesporu i fakt, že v krabičce najdete spolu s filmem v UHD BD záznamem i druhý disk v „obyčejném“ BD provedení. Snadno tak můžete porovnávat… Ceny – od 777 Kč do 1 019 Kč – sice nejsou žádná lidovka, ale tak už to s technologickými novinkami zprvu bývá. Samozřejmě, že všichni zainteresovaní slibují, že filmových titulů bude rychle přibývat.

Zaujme kvalita?
Z uvedené nabídky jsem zvolil film V srdci moře a musím uznat, že jeho prezentace na 65palcovém SUHD televizoru Samsung je opravdu dokonalá. Především je nepřehlédnutelné skvělé prokreslení všech stinných partií. Tam, kde by se obraz na klasickém BD už asi sléval do tmavé plochy, je nyní nadmíru bohatá kresba. A barvy skutečně působí až nečekaně živě. Zvuk jsem sice hrál jen na 5.1kanálové audiosestavě, ale na špičkovém dojmu mi to neubralo.
Máme tedy nový, bezesporu vynikající formát pro záznam filmů. A samozřejmě, že se s jeho premiérou vtírá otázka, jak asi uspěje. Z nedávné historie AV techniky dobře víme, že sebelepší kvalita sama o sobě ještě není zárukou úspěchu. Stačí snad připomenout plazmové televizory…Trochu se obávám, aby Ultra HD BD nepostihl podobný osud jako zvukový formát SACD. V obou případech je maximální kvalita zřejmá, ale k jejímu plnému využití potřebujeme vysoce kvalitní a tedy ne právě levný reprodukční řetězec. Nejde jen o to koupit si nový přehrávač. A svou roli určitě bude hrát i cenový vývoj a šíře nabídky samotných disků. Jistou naději pro Ultra HD BD představuje prokázaný fakt, že mnohem více lidí dokáže rozpoznat a ocenit kvalitnější obraz než kvalitnější zvuk.
Doufám tedy, že za nějaký rok budu na první kontakt s Ultra HD BD vzpomínat jako na historický milník, jako si dodnes dobře pamatuji první poslech CD nebo zhlédnutí DVD, a nikoli jako na časem odvátou epizodu…