Přeskok od analogu k digitálu
Creek uspěl a udržel si záměr vyrábět přístupné přístroje za přijatelné ceny, zkrátka historický přístup k anglickému hifi. Většina přístrojů Creek má nějakou zajímavost nebo originálnost, kterou vybočuje z běžných komerčních zvyklostí.
Nejlepší kabel? Žádný!
Zesilovač Evolution 100A je na první pohled zajímavý svou plochou skříní a minimem ovládacích prvků. Protože neexistují optimální propojovací kabely, je nejlepší je vyřadit. Zesilovač je řešen tak, že lze vestavnými moduly rozšiřovat jeho vlastnosti podle potřeby uživatele a s kabely problémy nemít. Tak je možné doplnit modul tuneru AMBIT, phono předzesilovače pro MM nebo MC přenosku, či modul RUBY, jaký byl v tomto zesilovači, s tunerem a převodníky s digitálními vstupy. Výsledkem je kompaktní přístroj s dostatkem analogových i digitálních vstupů s možností bezdrátového připojení mobilních zařízení (mobilů, tabletů) a možností příjmu FM stanic. Všechno ovladatelné dvěma knoflíky a síťovým tlačítkem. Ani technický antitalent (typicky třeba manželka) s tím nemohou mít problém!
Jak je možné, že je to tak placaté?
Samotný zesilovač je napájen z jediného 360wattového plochého toroidního transformátoru. Filtrační kondenzátory jsou sestaveny jako baterie 16 menších typů s celkovou kapacitou zhruba 2× 20 000 μF. Toto řešení je prostorově úspornější, navíc zdroj má znatelně nižší vnitřní odpor, nižší indukčnost, zkrátka je to ve všech směrech výhodné, a přitom lze docílit nízkou stavební výšku zesilovače 60 mm. Výkonový stupeň pracuje ve třídě G. Prakticky to znamená, že do výkonu zhruba 25 wattů pracují výkonové tranzistory v klasické AB třídě a pro větší signály se „přepnou“ na vyšší napájecí napětí a zesilovač je schopen dodat výkon 2× 110 wattů do osmi ohmů. Zásadní výhodou je menší tepelný ztrátový výkon a tím i možnost použít menší chladič uvnitř skříně. I po delší době provozu byl kryt zesilovače pouze vlažný. Vlastní výkonové stupně jsou osazeny vždy dvěma páry bipolárních tranzistorů Darlington se schopností dodat maximální výstupní proud 26 A, zkrátka zesilovač nevyvede z míry ani zatěžovací impedance 0,5 ohmu! Výstupy jsou na dvou sadách šroubovacích terminálů, které se nezávisle přepínají výstupními relé. Můžete mít připojeny dvě sady reproduktorových soustav, nebo jednu sadu jednoduše zapojit bi-wire. Zesilovač se ovládá dvěma knoflíky (větší je hlasitost, menší je vícefunkční) a osmi tlačítky s informacemi zobrazovanými na OLED displeji, nebo dálkovým ovladačem. Regulace hlasitosti je elektronická a elektronickou korekci basů a výšek lze vypnout. Ovládání je jednoduché a přehledné. Vlastní zesilovač má čtyři analogové vstupy, z nichž jeden může být symetrický XLR a jeden může být linkový nebo phono (s vestavěným modulem). Testovaný zesilovač byl osazen modulem RUBY, takže měl navíc dva digitální vstupy SPDIF, dva Toslinky, jeden USB vstup, FM/RDS tuner a Bluetooth. Zkrátka téměř všechno, co v současné době hifista i běžný spotřebitel potřebuje. D/A převodník je osazen obvodem Wolfson 8247, který je schopen konvertovat signály se vzorkovacím kmitočtem až 192 kHz s rozlišením 24 bit. Tuner má možnost uložit naladěné stanice do 100místné předvolby.
Všechny funkce jsou nehlučné a přehledné. Překvapující je bleskurychlé ladění mimořádně citlivého FM tuneru, zatím jsem podobné reakce nezažil (rychlost ladění je srovnatelná s přepínáním předvoleb). Mezi sousedními stanicemi jsou při ladění minimální prodlevy a naladění je přesné. Připojení externího zdroje přes Bluetooth je rychlé a bezproblémové, pochopitelně se vzorkovacím kmitočtem 44,1 kHz. Reprodukce z digitálních vstupů je skvělá, s formáty záznamu nebyl problém, vzorkovací kmitočet je opět indikován na displeji.
Na čem se testovalo
Test proběhl v zatlumené poslechové místnosti s výměrou 24 m2 s využitím následujících komponentů: diskové pole WD Share Space, BD přehrávač OPPO-95 (jako přehrávač i síťový převodník), Teac NT-503, síťová pračka Accuphase P-500, MacBook Pro Retina, iPhone, reproduktorové soustavy KEF R700, vše propojeno kabely DIY/Klotz. Jako testovací posloužily CD nahrávky Reference Recording RR-S1CD, Reference Classic-First Sampling (1990), Rolling Stones: Bridges to Babylon (Virgin Records, 1997), Miles Davis: Kind of Blue (Columbia, 2009), Miles Davis: Tutu (Columbia, 1986), Diana Krall: The Girl in the Other Room, Antonio Forcione & Sabina Sciubba: Meet Me In London (192 kHz Super Hi Def Edition, Naim), Rolling Stones: Let It Bleed (Virgin Records, 2012 Remastered) a další. Dále záznamy co NAS a internet dal, AAC 320 kb, FLAC 44,1–192 kHz/16–24 bit, jazz, rock, klasika.
Netopýří ucho
Od první chvíle jsou pocity jen pozitivní. Všechno funguje spolehlivě a bez tápání, proto je možné soustředit se pouze na poslech! Reprodukce je přesná a živá. O samozřejmých detailech, jako je stabilní, přehledná lokalizace, nelze mít pochybnosti. Příjemné jsou pevné a energické basy, na které nebude mít vliv ani nestandardní impedance reproduktorových soustav. Výšky jsou skvělé jak z dobrého analogového zdroje, tak z digitálních vstupů. Nic z toho se nemění ani při vysokých poslechových hlasitostech. Zesilovač je mimořádně stabilní a reprodukce jednoduše samozřejmá a jistá. Přestože jsem už FM vysílání před léty zavrhl, rychlé a přesné ladění mě přimělo i ke kontrolnímu poslechu několika stanic. A nebylo to vůbec špatné!
Související příspěvky
SZ Tomato: Projektor, počítač, tablet i přenosné MM centrum →
Britská klasika →
Tradice kompaktního hifi →
