Bratrstvo věrného zvuku
V tištěném S&V jsme se věnovali spanilé jízdě gramofonových desek, které v posledních letech chytily druhý dech a vylepšují tak čím dál více skomírající prodeje fyzických hudebních nosičů. V této souvislosti nelze nezmínit nový fenomén, který může být pro leckterého audiofila noční můrou, a sice návrat magnetofonové kazety, dalšího analogového média. Jestliže vinylům pevné místo ve světě hifi upře jen málokdo, jinak je tomu v případě kazetových alb, tedy profesionálně ozvučených magnetofonových kazet. Pamětníkům stačí připomenout jejich omezený kmitočtový rozsah a vysokou úroveň šumu, jež byly důsledkem nízké rychlosti posuvu pásku 4,76 cm/s, případně vysoké přeslechy mezi kanály, protože stereofonní signál byl na úzkém pásku zaznamenáván do souběžných stop vedle sebe. Sériová produkce kazetových alb byla prověřována jednoduchými mechanikami, jež často způsobovaly vyšší kolísání reprodukované hudby, zvuk trpěl i možnostmi levného pásku na bázi oxidu železitého (Typ I). I přesto se v polovině osmdesátých let na kazetách prodávala více než polovina veškeré hudby. Na rozdíl od neskladných a zranitelných gramofonových desek se vešly do kapsy a daly se pustit třeba i v autě. V éře dominantní digitální distribuce hudby je ale všechno jinak. Proč se kazety vůbec vracejí?
Kouzlo neznámého
Tentokrát nemusíme ani objevovat Ameriku, protože Británie leží podstatně blíž. Magnetofonové kazety tady zažívaly nejlepší časy v roce 1989, kdy se jich prodalo 89 milionů kusů, o patnáct let později to však bylo už stokrát méně. Následoval další pozvolný odchod z hudebního trhu, kazety však docela úspěšně přežívaly v knihkupectvích, kde se staly médiem pro oblíbené audioknihy (zvláštní kapitolou vždycky byl a samozřejmě zůstává odbyt hudby na kazetách v chudých zemích třetího světa). Podle serveru veřejnoprávní rozhlasové a televizní společnosti BBC se však loni ve Spojeném království prodalo bezmála 160 000 kazetových alb, což je dvakrát tolik než v roce 2019, přičemž za prvních šest měsíců to bylo 65 000 kusů. Je tomu jako u elpíček: zájem roste stále strměji. Podle výkonného ředitele profesní organizace BPI (British Phonographic Industry) Geoffa Taylora stojí za zájmem o kazety „věčná přitažlivost fyzických nosičů, které lze sbírat“. Majitelka malého londýnského vydavatelství Sad Club Records Tallulah Webová vidí za úspěchem donedávna mrtvého hudebního nosiče především zvědavost mladých lidí, kteří éru magnetofonových kazet nezažili. „Právě oni je kupují, protože je považují za skvělou věc,“ tvrdí a cílovou skupinu dobře odhadla. Nejúspěšnějším kazetovým albem bylo ve Spojeném království loni před prázdninami album Calm australské poprockové skupiny 5 Seconds of Summer, kterou tvoří čtyři mladí muži s věkovým průměrem kolem dvaceti pěti let. To se stalo nejenom jedničkou oficiální hitparády, ale zároveň také kazetovým bestsellerem, který je k dispozici v pěti formálních variantách a jde o nejrychleji prodávanou audiokazetu za posledních 18 let, kterou si za první týden koupilo 12 000 zájemců. Tolik prodaných magnetofonových kazet za sedm dní totiž předtím naposledy zaznamenala popová kompilace NOW 52 v červenci roku 2002. Mezi dvacítkou nejúspěšnějších kazetových alb převažují popové hvězdy a hvězdičky, namátkou Lady Gaga, Dua Lipa nebo Selena Gomez, výjimky, jako metalový klasik Ozzy Osbourne nebo indierockoví The Strokes, jen potvrzují pravidlo.
Interes nastartovalo stříbrné plátno
Mezi první novodobé trháky na magnetofonové kazetě se stal 17. listopadu 2014 soundtrack Awesome Mix Vol. 1, který doprovodil velice úspěšnou fantasy Strážci Galaxie z produkce studia Marvel. Ten sice vyšel na CD, LP i digitálně krátce po prázdninové premiéře filmu, který celosvětově vydělal přes tři čtvrtě miliardy dolarů, ale písničky sedmé dekády v podání Davida Bowieho, Elvina Bishopa nebo skupiny The Jacksons 5 sjíždí hlavní hrdina filmu Peter Quill na magnetofonové kazetě ve walkmanu, který mu zbyl jako památka na zesnulou matku. Repliku filmové audiokazety proto spřízněné hudební vydavatelství Disney Music Group pojalo coby sběratelský artefakt. Nápad se až překvapivě ujal, takže soundtrack ke „dvojce“ Strážců Galaxie o tři roky později už na kazetě doprovodil další formáty úplně automaticky, i proto, že situace na hudebním trhu se začala měnit. To v docela jiných číslech platí i pro Českou republiku, kam globální trendy pronikají se zpožděním. Kazetová alba – ať už novinky, nebo reedice – se u nás objevují zatím sporadicky. Úrodu za celý rok zatím obvykle spočítáme na prstech jedné ruky. Jen pro ilustraci, v roce 2017 u nás vyšly na kazetách nahrávky Xindla X nebo skupin Lucie a Jelen, v roce 2018 následovali Jaromír Nohavica, Daniel Landa, Čechomor a Horkýže Slíže, zatímco další roky vyšly po vydavatelském průzkumu trhu naprázdno. Tím více však překvapí, že 24. září vyšlo nové album Vladimíra Mišíka (Noční obraz) v rekordním počtu šesti formátů, půl napůl digitálních a fyzických, magnetofonovou kazetu nevyjímaje. Zatímco v Británii se podle zpravodajského webu BBC pohybuje průměrná koncová cena kazety kolem deseti liber (necelých 300 Kč), na našem trhu vycházejí kazetová alba dráž nejenom kvůli menším sériím, ale i nižším maržím prodejců. U novinky Vladimíra Mišíka zájemci za kazetu zaplatí 399 Kč, přičemž kompaktní disk vychází o 50 Kč levněji. Oproti nejrozšířenějšímu optickému disku je také výroba magnetofonových kazet dražší: mechaniku tvoří více dílů, výrobní náklady zvyšují i zavádění a navíjení pásku. Ledacos ale nasvědčuje tomu, že aktuální kazetový „boom“ je pouze jednou ze silných retro vln v hlavním proudu. Nenahrané kazety s kvalitnějšími pásky („chromky“ a „metalky“, tzn. Typ II a IV) už nejsou v prodeji a stolní kazeťáky z nabídky zavedených značek vymizely. Jednu z výjimek představuje produkce japonské společnosti TEAC, která drží prapor s několika dostupnými hifi komponenty, třeba „tape deckem“ W-1200 s dvojitou mechanikou, jenž lze pořídit za 12 990 Kč.

