Další dimenze

Prostřední série známé britské značky prošla zatím nejvýraznějším mezigeneračním vývojem. Markantní je to zvláště u třípásmovek 703 S3, které na podzim získaly cenu EISA v kategorii podlahových reprosoustav. Soustavy z řady 700 S3 spojují vybrané technologie z referenční série 800 D4 s širší dostupností modelů základní řady 600 S3. Evoluční koloběh zajišťuje firemní vývojové centrum, jehož novinky posouvají zvukově dál „osmistovkové“ reprosoustavy a osvědčené finesy časem posilují modely v nižších sériích (příkladem budiž stříbrná kompozitní tkanina Continuum, která dnes spojuje membrány středotónových či středobasových měničů u všech soustav B&W). Nebývalým počtem inovací se zatím vymyká řada 700 S3, jejíž vlajkové lodě 702 S3 (S&V 12/22) už mají vyústěním bassreflexu k referenčním sloupům nakročeno nejblíže. U cen EISA však často hraje roli sympatický poměr výkon/cena a tady bodují právě prostřední z trojice podlahovek. Oproti předchůdkyním 703 S2 (S&V 6/20) na první pohled zaznamenáme detašované tweetery v hliníkových tubusech, zakřivené čelní stěny, z nichž vizuálně vystupují kónické měniče, i vyšší kabinety, ale většinu inovací odhalí až naše uši. Vybírat lze opět ze tří provedení: stálicemi jsou kabinety v černém lesklém nebo bílém polomatném laku, ale červeně mořenou ořechovou dýhu vystřídala dýha ořechová přírodní „Mocha“ s výraznější texturou. Reliéfní, magneticky aretované ochranné rámečky jsou většinou potažené černou průzvučnou tkaninou, světle šedá je výsadou verze „Satin White“, jež se vymyká i hliníkovými tubusy v přírodní barvě kovu, které jsou jinak černě anodizované.

Dělené ozvučnice
Stěny tuhých ozvučnic, které jsou uvnitř zatlumené syntetickým rounem, tvoří MDF desky o tloušťce 20 mm, ale jejich tuhost výrazně zvyšuje „matrix“ vnitřních příček a žeber. Čelní stěny jsou tentokrát už zaoblené velkým poloměrem, z nichž směrem do stran pozvolna vystupují hliníkové rámečky měničů. Stabilitu štíhlým soustavám vylepšují robustní základny z MDF desek, jež půdorys ozvučnic přesahují o několik centimetrů a na dolních stranách jsou v rozích opatřené lůžky se závity M6 pro odhmotňovací hroty z nerezové oceli. Dělené ozvučnice odpovídají koncepci Solid Body Tweeter-on-Top, eliminující přenos vibrací z kabinetů na kaloty tweeterů. Měniče byly vyvinuté speciálně pro řadu 700 S3 za částečného využití technologií, určených původně pro soustavy z referenční série. Vysokotónové měniče, jejichž kaloty z uhlíkových vláken (ø 25 mm) pohánějí silné neodymové magnety, jsou vestavěné do vyfrézovaných hliníkových tubusů, absorbujících akustickou energii vyzařovanou zadními stěnami kalot, které jsou s kabinety pružně spojené ve dvou bodech. Jejich vysoký rezonanční kmitočet (47 kHz) zaručuje přesnější zobrazení výšek a prodloužení tubusů omezuje harmonické zkreslení tónů z dolní části přenášeného pásma. Kaloty chrání před poškozením napevno instalované drátěné vrchlíky s minimální akustickou impedancí. Následují středotónové měniče FST (Fixed Suspension Transducer, ø 150 mm), jejichž kónické membrány z kompozitní tkaniny Continuum s litinovými koši spojují „neviditelné“ závěsy z pryžové pěny. Klíčovou inovací je výměna standardních látkových středicích prvků, stabilizujících kmitací cívku s membránou v ose vzduchové mezery, za biomimetické závěsy (dva kroužky, spojené šesti štíhlými žebry), jež výrazně omezují oscilace kolem kmitočtu 4 kHz, které jinak zhoršují rozlišení v důležité části akustického pásma. Basy zajišťují dva woofery (ø 165 mm) s kónickými membránami Aerofoil, jež název dostaly podle proměnlivé tloušťky, připomínající v řezu profil křídla letadla; jejich sendvičovou strukturu tvoří vrstvy z uhlíkových vláken, oddělené akustickou pěnou. Membrány s tuhými litinovými koši spojují pryžové závěsy s velkým zdvihem. Magnetické obvody kónických měničů jsou feritové.

Bonus pro každý zesilovač
Nové měniče si vyžádaly „přeladění“ elektrických výhybek, ale o jejich zapojení se už značka vůbec nezmiňuje. Trubice bassreflexových rezonátorů s osvědčenou technologií Flowport, jež s pravidelnou sítí důlků na povrchu brání proudícímu vzduchu v „pohvizdování“, ústí v dolní části zadních stěn. V poslechových místnostech, kde nelze dodržet dostatečný (podle návodu alespoň půlmetrový) odstup od zadní zdi, přijdou vhod přibalené dvojdílné molitanové zátky, jež umožňují funkci bassreflexu omezit, popřípadě jeho otvor akusticky zaslepit. K propojení se zesilovačem slouží čtyři pochromované šroubovací terminály (jejich kontaktní plošky jsou však pozlacené), uspořádané horizontálně do jedné linie kousek nad základnou: poradí si s libovolně zakončenými reproduktorovými kabely a po odstranění zkratovacích propojek umožňují i bi-amping, respektive bi-wiring.
Soustavy s kmitočtovým rozsahem 30 až 33 000 Hz (v tolerančním pásmu −6 dB) v basech zasahují okrajově až do nejhlubší subkontra oktávy. Osmiohmové soustavy si z předchozí generace zachovaly nepříliš vyrovnaný průběh impedance, ale její minimální hodnota 3,1 Ω není pro moderní zesilovače problém. Kvitovat však musíme charakteristickou citlivost 90 dB (pro 2,83 V ve vzdálenosti 1 m), která oproti soustavám 703 S2 vzrostla o jeden decibel, což nelze u logaritmické jednotky přeslechnout, ale minimální doporučovaný výkon 30 W na kanál zůstává nadále až příliš optimistický. Zesilovač s větší výkonovou rezervou a náležitou autoritou bude tvořit důležitou součást sestavy už v menších poslechových místnostech.

Na čem se testovalo
Test se uskutečnil v poslechové místnosti společnosti Eurostar Ostrava v Čestlicích u Prahy, kde reprosoustavy doplnily komponenty značky McIntosh – monobloky MC3500, předzesilovač C2700 a SACD/CD přehrávač MCD600, pro srovnání pak i třípásmovky předchozí generace 703 S2. Kabely pocházely ze sérií Referenz německé značky In-Akustik s technologií AIR. Jako testovací jsem vybral skladby z SACD Jeff Beck: Blow by Blow (Analogue Productions-Epic, reed. 2016), Gergely Bogányi: Frédéric Chopin / The Complete Nocturnes (Stockfisch, 2008), Elton John: Honky Château (Island, reed. 2004), Magdalena Kožená: Il giardino dei sospiri / Collegium 1704, dir. Václav Luks (Pentatone, 2019), Henry Mancini: The Pink Panther / Music from the Film Score (Analogue Productions-RCA Victor, reed. 2016), Chris Thile: Not All Who Wander Are Lost (Sugar Hill, 2001) a CD Leonard Cohen: You Want It Darker (Columbia, 2016).

Netopýří ucho
Soustavy Bowers & Wilkins 703 S3 si zachovaly svůj vyvážený zvukový charakter, ale nabízejí větší transparentnost, s níž posluchače snáze vtáhnou do hudby. Jistotou zůstávají přesné basy v akurátním objemu, které se umí spustit sympaticky hluboko, a hladké přirozené výšky. V barvotvorném středním pásmu však přibyly jemné detaily, které dávají vyniknout zvláště (ale nejenom) sólovým recitálům. Výrazně se také rozšířila i prohloubila hudební scéna, což přispívá k přesnější lokalizaci nástrojů a vokálů. K muzikálnímu projevu přispívá realistická dynamika, ale tady je spolupráce autoritativního zesilovače nezbytná. Zvukový obraz neztrácí kontury ani při vyšších hladinách hlasitosti. Tonální neutralita vychází vstříc reprodukci nahrávek libovolného žánru.

REPRODUKTOROVÉ SOUSTAVY BOWERS & WILKINS 703 S3: 109 990 Kč