Video

Publikováno 16. června 2017 | Petr Žák

0

Bravia střední třídu umí

Z hlediska recenzenta jsou jistě ze škály televizních přijímačů nejzajímavější špičkové modely, jež soustřeďují nejnovější technologie a posouvají kvalitu reprodukce k vyšším metám. V nich ten který výrobce prezentuje maximum toho, co dokáže. Samozřejmě, že tyto přístroje jsou i nejdražší. Z hlediska výrobce – a ovšem i potenciálního zákazníka – ale hrají mnohdy ještě větší roli modely z takříkajíc střední třídy, protože ty si logicky koupí mnohem více zájemců.
Levnější model je samozřejmě vždy – oproti maximalistické „vlajkové lodi“ – více či méně kompromisem mezi tlakem na nižší cenu a požadavky kvality. A velmi záleží na tom, jestli se s takovou výzvou konkrétní značka dokáže vyrovnat. A zajímavé je i sledovat, jak se technologie, vyhrazené původně nejvyšším modelům, postupně s přibývajícím časem stávají standardem i pro ty levnější.
Z nabídky Sony jsme před nedávnem představili televizor z nejvyšší řady ZD9 (KD- -65ZD9, S&V 11/16); nyní je předmětem našeho zájmu právě ona střední třída, přijímač s cenou lehce nad 40 000 Kč. Jistě, ani to není málo, ale oproti špičce jsme zhruba na třetině… Jak je na tom tedy úspornější řešení z hlediska poskytované kvality?

Boční LED a výkonná elektronika
Model z řady XE8505 jsme měli možnost vyzkoušet s úhlopříčkou v praktické 55palcové velikosti (138,8 cm), vyrábí se ale ještě v provedení 65″ a 75″ (164 a 189 cm), vše samozřejmě v rozlišení 4K Ultra HD (3840 × 2160 bodů). Sony už před časem oznámilo, že aktuálně ve svých obrazovkách Triluminos nevyužívá technologii kvantových teček (Quantum Dot) a místo toho se zaměřuje na vylepšení výkonu obvodů zpracování signálu a na zkvalitnění LED podsvícení.
V případě řady XE8505 se pracuje s bočními LEDkami (Edge LED), zpracování obrazu má na starosti čip 4K HDR Processor X1 (o jednu generaci nižší než X1 Extreme nasazovaný u nejvyšší produkce), pracující v nativním 100Hz režimu. Technologii zpracování obrazu Sony nazývá 4K X-Reality PRO a pro kvalitu je klíčová. Především analyzuje obraz na úrovni jednotlivých bodů (pixelů) a porovnává ho se vzory pro jednotlivé zdroje (např. Blu-ray, DVD, TV vysílání, digitální fotografie apod.), které má uloženy v paměti, aby byly optimalizovány jeho podstatné parametry – jas, sytost a podání barev, kontrast. Využívá také řadu postupů pro redukci šumu, a pokud má vstupní signál nižší rozlišení, převádí ho na 4K Ultra HD. V rámci firemního procesu nazvaného Super Bit Mapping 4K HDR přepočítává elektronika přijímače signál ze vstupního 8bitového rozlišení na interní 14bitové. Tím Sony dosáhne jemnějšího odlišení barevných odstínů a přesnějšího podání barevných i jasových přechodů bez viditelně oddělených pásů, jaké známe z běžných obrazovek. Výrobce uvádí 64× vyšší rozlišení polotónů než u standardního 8bitového zpracování. I díky tomu je obraz plně kompatibilní s vysokým dynamickým rozsahem (HDR); Sony speciální standardy HDR (jako je třeba Dolby Vision či HLG) neuvádí, můžeme tedy počítat s HDR10.
Díky bočnímu podsvícení má televizor také elegantní tenký design. Černý plastový lem obrazovky je uprostřed vnější strany doplněn o tenký kovový pásek, který je sice poměrně nenápadný, ale přijímači dodává exkluzivní nádech. Stolní stojan se tentokrát montuje do středové části televizoru, bez problémů se tak popasuje i s umístěním na menším stolku. Samozřejmě je ovšem možná i montáž na stěnu (kompatibilní se systémem VESA).

Klasická výbava
Výbava přijímače odpovídá jeho vyšší kategorii. Digitální tunery jsou zdvojeny, doplňuje je i jeden analogový, dnes už asi stěží hledající uplatnění. Pro připojení satelitní antény jsou k dispozici dva vstupy (šroubovací konektory F), což ocení např. majitelé dosti rozšířené instalace se dvěma konvertory na jedné parabole (nejčastěji Astra 23,5° a 19,2° E). Slot pro dekodéry CI je ale jen jeden. Vstupy HDMI pro externí zdroje signálu najdeme v dnes obvyklé čtveřici, portů USB je o jeden méně. Pro HDMI firma deklaruje kompatibilitu s antikopírovací ochranou UHD videí HDCP 2.2, mělo by tedy jít o HDMI 2.0 či novější – výrobce údaj neuvádí, v případě USB je jeden port v aktuální verzi 3.0. Pro případný analogový transport videosignálu je k dispozici složkový vstup YPbPr (plus stereofonní zvuk, vše v provedení konektorů cinch). Nechybí samozřejmě obvyklý výstup digitálního zvuku (optický S/PDIF), jímž lze audiosignál z televizoru přivést do zesilovače, zvukové lišty apod., pokud ovšem ke stejnému účelu nevyužijeme zpětný kanál (ARC) připojení HDMI, jenž je také k dispozici. Konektorovou výbavu pak ještě doplňuje AV vstup v minijackové verzi, stejně realizovaný výstup pro sluchátka a dnes už neodmyslitelný port LAN pro kabelové připojení domácí počítačové sítě (k níž se lze samozřejmě připojit i přes wifi).
Poprvé bezchybné hlasové vyhledávání Ve výbavě televizoru je dálkový ovladač, hodně podobný svým předchůdcům z minulých generací přijímačů Sony Bravia. I když mu nelze upřít přehledné uspořádání, za hodně nešikovné považuji obkroužení čtyřsměrného kruhového kurzorového ovladače (nahoru/ dolů, doprava/doleva) dalšími šesti do kruhu uspořádanými tlačítky (Home, Discover, Back, TV, Action menu a Guide) – vzdálenost je totiž malá a tak – alespoň v mém případě – téměř každá snaha o pohyb kurzorem vedla k „přehmatu“ a vyvolání nechtěné funkce. Na ovladači se kromě nápadného tlačítka streamovací služby Netflix objevilo i prakticky stejně provedené tlačítko Google Play pro vstup do nabídky aplikací. A to nám vlastně připomíná, že operačním systémem televizoru je opět (u Sony už několik let) Android TV… Ale než opustíme dálkový ovladač, musím ještě zmínit, že je vybaven miniaturním mikrofonem, který snímá hlas při zadávání povelů pro vyhledávání (televizor nabízí obsah především z YouTube a aplikací Google – Video, Music, případně Game, ale měl by umět sáhnout i na paměťové nosiče na domácí síti – potvrdit to ale nemohu, žádný takový nález jsem nezaregistroval). Co naopak potvrdit mohu, je prakticky dokonalá funkčnost hlasového vyhledávání, a to i v češtině. Systém se při mých pokusech nespletl ani jednou! To je ve srovnání s obdobnou funkcí u jiných televizorů naprosto nevídané…

V režii zeleného robota
Samozřejmě mám na mysli známý symbol systému Android, protože ten tuto televizi ovládá bytelně. Někdy se mi zdálo, že je ho tu všude skoro až moc. Vše totiž začíná už při vstupní instalaci, která chce využít spárování s mobilním telefonem či tabletem, pochopitelně pokud rovněž pracují s Androidem. Nemohu se ale zbavit dojmu, že tento postup, vyžadující účet u Googlu, v němž pak musíte zadávat svůj e-mail a několikrát opisovat různé kódy, které systém vygeneruje, mi připadá jako ono příslovečné drbání se pravou rukou za levým uchem. Rozhodně ke zjednodušení instalace nevede ani omylem. A navíc na celé věci je pikantní, že po popsaném, ne právě krátkém úsilí se nakonec objevila na obrazovce hláška, že se „něco pokazilo“ a televizor se po chvíli vypnul. Asi to nebude problém tohoto přijímače ani jeho výrobce, protože to samé se mi stalo o dva dny později s „androidním“ televizorem jiné značky… A tak nakonec rádi zvolíte „klasickou“ metodu instalace (která je na výběr), i když ani zde se účtu Google a potvrzování nekonečných litanií „smluvních podmínek“ stejně nevyhnete. Ale zadání jazyka (s češtinou), země příjmu (s Českem), síťového připojení (kabel/wifi) apod. je naštěstí vcelku standardní (opět ale nechybí ani pro mě těžko pochopitelná volba umístění televizoru doma nebo v obchodě). Naopak prakticky je řešeno zadání vyhledávání stanic, před jehož zahájením definujeme typ příjmu i signálu (můžeme tak vypustit zbytečné analogové ladění). Vzniklou soupisku lze uspořádat podle čísel nebo abecedně, k dispozici je i snadná úprava seznamu – jednotlivé stanice můžeme libovolně přesouvat a ty nepotřebné (třeba duplicitní) i odstranit. To je bezesporu hodné pochvaly, ale tu mi trochu brzdí fakt, že ovladač nemá žádné samostatné tlačítko pro vyvolání seznamu předvoleb a tak (pominu-li už poněkud překonanou zdlouhavou možnost vzestupné a sestupné volby) je na výběr jen programový průvodce (EPG) nebo vodorovná lišta s „okny“ programů vyvolávaná tlačítkem Discover; ta je ale jen jednou z širší nabídky zahrnující rubriky Nejoblíbenější, Digitální (zobrazuje to samé co následující), TV, Rozhlas, YouTube, Video (např. ze sítě či z USB), Aplikace, Netflix a Nastavení. S výjimkou poslední volby můžeme pořadí rubrik zpřeházet, nikoliv však některou odstranit. A tak i když nebudete abonenty Netflixu, bude vám na obrazovce stejně „strašit“; koneckonců to dělá i na ovladači… Že lze EPG využít k přímé volbě stanice, je samozřejmě pravda, přesto bych ale uvítal i samostatné tlačítko pro vyvolání předvoleb, jako ho mají snad všechny ostatní televizory – nejčastěji pod enterem či knoflíkem OK – v tom jsem asi tradicionalista.
Samotná domácí obrazovka (Home) má obvyklou podobu Android TV, jak ji známe i z jiných přijímačů. Vyplňují ji pruhy nabídek „doporučených“ položek, aplikací „povinných“ i volitelných, her, vstupů a nastavení.

Multimedia v praxi
Jako každý dnešní televizor i KD-55XE8505 vládne multimediálními vlastnostmi – tedy přehráváním videí, hudby a fotografií z domácí počítačové sítě či z externích pevných disků, které připojíme k portům USB na televizoru. Přijímač bohužel patří k těm, které se chovají jinak při přehrávání po síti a z HDD. Příkladem mohou být třeba nahrávky v rozlišení 4K Ultra HD pořízené kamerami, fotoaparáty či mobilními telefony. Po síti je televizor nepřehraje (ani jeden z testovacích souborů), naopak z harddisku zvládl všechny 4K Ultra HD ukázky. Za ještě problematičtější ale považuji neschopnost přehrát ze síťových úložišť dnes nejužívanější videokontejner MKV! Naopak z harddisku není s filmy v MKV žádný problém, volit můžeme i externí titulky (v Action Menu), jejichž čeština je zcela v pořádku. To u filmů komprimovaných ve formátu DivX/ Xvid externí titulky spustit nelze, ať už jsou soubory uloženy na síti či na připojeném HDD. Vcelku tradiční (napříč značkami) je už nekompatibilita s videi kódovanými ve WMV2 – WMV3 je naopak bez problémů. Osvědčenou multimediální aplikaci Kodi se tentokrát do televizoru nainstalovat nepodařilo, systém hlásil, že „čeká na zahájení instalace“, ta se ale ani po dlouhém čekání nespustila. V čem je problém, opravdu netuším…Pro přehrávání jsem tedy využíval předinstalované aplikace televizoru.
Na druhou stranu kladné body v rámci multimediálních funkcí televizor bezesporu sbírá za kvalitu reprodukce videí. Jeho obvody pro zpracování obrazu odvádějí výbornou práci, takže i videa s horší kvalitou (mezi testovacími soubory třeba postarší DivX) se na obrazovce objeví v netušené podobě.
Z hudebních souborů kromě obligátních empétrojek přijímač zvládá i bezztrátový FLAC, tyto soubory se mi ale podařilo spustit jen z prostředí DLNA centra Windows Media Player (jinak osvědčený Nero Media Home v tomto případě nepomohl). A tradičně bezproblémové jsou pak fotografie a jiné obrázky. Zbývá snad ještě dodat, že na připojený externí pevný disk lze také nahrávat televizní vysílání, bohužel opět v zakódované podobě.
A pokud váš telefon/tablet podporuje také funkci Miracast či Chromecast, můžete na televizoru využít i tzv. zrcadlení displeje a přehrávat i multimédia z paměti těchto mobilních zařízení.

Rozumný kompromis
Reprodukci obrazu není co vytknout, i ve střední třídě nabízí Bravia po všech stránkách vynikající výkon. V tomto směru je výbava přijímače a jeho cena určitě rozumným kompromisem. Oceníme především vyvážené podání barev s výborným odstupňováním polotónů, obraz má i působivý kontrast. Podání černé barvy je z hlediska LCD technologie na solidní úrovni. Samozřejmě, že ideální je zásobovat televizor kvalitním signálem – alespoň vysíláním HDTV, nejlépe pak filmy z Blu-ray, zejména v jejich 4K Ultra HD verzi, která v současnosti představuje nejkvalitnější dostupný videomateriál. A pokud se spokojíte s filmy s omezenou českou podporou, je zde k dispozici těžko přehlédnutelný Netflix se svou postupně rozšiřovanou UHD nabídkou, která se ovšem především datovým tokem nemůže s 4K Ultra HD Blu-rayem porovnávat, a ovšem i rozsáhlou knihovnou titulů v HD. Jak ale prokázala třeba už zmíněná reprodukce starších souborů ve formátu DivX s poměrně nízkým datovým tokem, obvody zpracování obrazu v televizoru dokážou i v takových případech vyčarovat velmi „koukatelný“ výsledek.
Zvukovou reprodukci bych označil za standardní. Vzhledem k tomu, že reproduktory vyzařují směrem dolů, je dobré věnovat v případě postavení přijímače na stolku jistou pozornost i povrchu podkladové desky – např. příliš hutná dečka by zvuk mohla slyšitelně tlumit. Asi nejkontroverznější je po mém soudu na tomto přijímači jeho „androidní“ ovládací prostředí, které nemusí každému vyhovovat. Pokud o koupi televizoru s operačním systémem Android TV uvažujete, určitě si ho předem v prodejně co nejvíc vyzkoušejte…

SONY BRAVIA KD-55XE8505: 42 990 Kč
Rivalové: Philips 55PUS7502 (45 999 Kč)


O autorovi



Napsat komentář

Zpět nahoru ↑
  • Aktuální číslo

    Aktuální číslo
    • Předpremiéra:4K Ultra HD LCD televizor TCL U55C7006
    • Test: Sestavy zesilovače, CD přehrávače a reprosoustav
    • HIGH FIDELITY
    • Profily

    Logo a název STEREO & VIDEO jsou chráněny ochrannou známkou zapsanou Úřadem průmyslového vlastnictví pod ev. č. 359725.
  • Aktuální články

  • Rubriky

  • Užitečné odkazy

  • Heureka.cz

  • S&V je členem mezinárodní organizace EISA

    Co je EISA?

    The European Imaging and Sound Association, která v roce 2012 oslavila třicetileté výročí založení, je sdružení 50 šéfredaktorů specializovaných časopisů z 19 zemí Evropy. EISA každoročně volí nejlepší výrobky, EISA Awards, v oborech Video, Audio, Domácí kino, Mobilní přístroje, Foto a Elektronika do automobilu. Stereo & Video unikátně zastupuje Českou republiku v porotách prvních čtyř kategorií. Plnohodnotným členem EISA se náš časopis stal již v srpnu 1996.