Video

Publikováno 4. března 2019 | Petr Žák

0

S pomocí nanokrystalů

V lednovém S&V jsme představili šestici cenově dostupných televizorů s 55palcovou (139cm) úhlopříčkou. Nyní se porozhlédneme v kategorii o číslo větších modelů (65″, tj. 164 cm) a prozkoumáme jejich vlastnosti – v únorovém čísle to je TV LG, v březnovém S&V pro změnu model Sony 65XF7005.
Úhlopříčka 164 cm je samozřejmě pro řadu menších interiérů už dost velká, ale to asi není hlavní problém pro její využití. Televizory větších rozměrů jsou dobrým příkladem rozevírajících se nůžek mezi možnostmi reprodukční techniky a kvalitou dostupného obsahu. Výrobci nás na jedné straně zahrnují stále většími displeji, ale dostupnost dostatečně kvalitního obsahu, který by vlastnosti moderních velkoplošných obrazovek využil, mírně řečeno kulhá na obě nohy. Po zhruba pěti letech existence televizorů s Ultra HD (4K) rozlišením (3840 × 2160 bodů) je běžně dostupný de facto jediný satelitní program v tomto rozlišení (Fashion 4K v angličtině na Astře 19,2° E, asi nebudeme počítat teleshoppingový Pearl TV, či TRK v turečtině). A co hůř, u velkého množství televizních stanic jsou stále v menšině i „pouhé“ HDTV programy s rozlišením Full HD (1920 x 1080). A vývoj zavádění vysílání nového pozemního standardu DVB-T2 HEVC napovídá, že éra SD televizního vysílání (s rozlišením 720 x 576) bude, alespoň u nás, dále pokračovat. Komerční stanice odmítají poskytnout své programy v HD kvalitě do systému, který je přijímán zdarma, i přes to, že primárně jsou financovány z reklamy, kterou nám servírují každých pár minut. A právě nekvalitní zobrazení pořadů ve standardním rozlišení na velkých obrazovkách může být důvodem, proč při hledání optimálního televizoru nejeden kupující sáhne raději po menší úhlopříčce. Nicméně i přesto prodeje 65″/164cm televizorů rostou, což je bezesporu zejména zásluha jejich neustále klesajících cen.
Ve firemní hierarchii jihokorejského LG představují vrchol nabídky televizorů modely s obrazovkami OLED. Vyšší střední třídu pak tvoří přijímače s obrazovkami LCD, vylepšené o využití filtračních vrstev s nanočásticemi (tzv. kvantové body), které výrazně zpřesňují vlnovou délku reprodukovaných barev a tím S pomocí nanokrystalů V lednovém S&V jsme představili šestici cenově dostupných televizorů s 55palcovou (139cm) úhlopříčkou. Nyní se porozhlédneme v kategorii o číslo větších modelů (65″, tj. 164 cm) a prozkoumáme jejich vlastnosti – v aktuálním čísle to bude TV LG, v březnovém S&V pro změnu model Sony 65XF7005. LCD TELE VIZOR LG 65SK8500 34 990 Kč i celé barevné spektrum; LG je nazývá Nano Cell. V typovém označení je poznáme podle písmena „S“, následující „K“ pak zastupuje rok výroby 2018. Obrazovky řady SK85, do níž patří i představovaný model, mají jako většina panelů LG uspořádání krystalů typu IPS (In-Plane Switching) a přímé zadní podsvícení diodami (LED) s technologií lokálního řízení osvitu (Full Array Local Dimming). Zjednodušeně řečeno – systém podsvícení reguluje intenzitu světla v jednotlivých oddílech (podle dostupných informací je plocha obrazovky rozdělena do 48 zón) podle rozložení jasů konkrétní reprodukované scény. Samozřejmě, že pro podsvícení využívající určitý počet zón jsou kritické zejména situace, kdy reprodukujeme světlé útvary na tmavé či dokonce černé ploše a systém samozřejmě osvětlí větší plochu, než jakou bílý objekt zasahuje. I v případě tohoto televizoru se s tímto jevem můžeme setkat, je ale mnohem méně patrný než u modelů se stmívaným bočním LED podsvícením (viz třeba zmíněný test LCD přijímačů s 55palcovými obrazovkami v S&V 1/19).

Takřka vše pro HDR
Vyšší kategorii testovaného TV dokládá především plnohodnotné 10bitové zpracování obrazových dat, které je schopno vytvářet potřebnou škálu polotónů pro reprodukci obsahu s vysokým dynamickým rozsahem (HDR); publikované údaje uvádějí, že televizor dokáže zobrazit 94 % barevného prostoru DCI-P3. Z konkrétních formátů HDR je televizor schopen pracovat s HDR10, Dolby Vision, HLG a Advanced HDR (Technicolor) – k úplnosti tak schází jen nový HDR10+, podporovaný především konkurenčními značkami Samsung a Panasonic.
Vzhled 65SK8500 také odpovídá už vyšší kategorii: celá obrazovka je obkroužena jen tenkým proužkem broušeného kovu, s ohledem na zmíněné zadní podsvícení je televizor nečekaně tenký a v podstatě si v tomto rozměru nijak nezadá ani s modely podsvěcovanými bočními LEDkami. Jediné, co snad lze designovému řešení vytknout, je sekce konektorů umístěných vzadu kolmo k přijímači (anténní vstupy, LAN, jeden port USB audiovýstupy – optika a sluchátka), což pro instalaci TV na zeď není ideální; především připojování/odpojování sluchátek bude v takové situaci hodně nepohodlné. Naopak čtveřice HDMI a dvojice USB doplněné slotem pro modul Common Interface v boční „kapse“ rovnoběžně s obrazovkou jsou situovány bezproblémově. Stolní stojan v příslušenství má tentokrát středové uchycení a zahnutý „šavlovitý“ tvar.

České aplikace nechybějí
Jak je u LG už tradicí, ovládání má v režii operační systém webOS; výrobce jeho generaci loni přestal uvádět, nicméně odpovídá verzi 4.0. WebOS jsme na našich stránkách už mnohokrát popisovali, pro úplnost tedy jen stručně připomenu, že výchozí „domácí“ obrazovku tvoří především pruh funkcí a aplikací v podobě zkosených obdélníkových karet, u nich můžeme nejen měnit pořadí ve vodorovném pásu, ale – s výjimkou funkcí potřebných pro provoz přijímače – je můžeme z nabídky i odstranit. Aplikace pak zůstávají k dispozici v databázi LG Content, z níž lze samozřejmě přidávat i další položky. Z aplikací v češtině jsou dostupné Lepší TV, SledovaniTV, Skylink, Stream.cz, Pohádky, ČTK, copak.cz a Voyo. Ke specialitám domácí obrazovky webOS patří mj. položka My Channels (proč zůstala jako jediná z celé obsluhy nepřeložena, netuším), kam si lze uložit 20 libovolných stanic, lhostejno z jakého tuneru.
K přednostem systému řadím možnost snadno přeorganizovat pořadí stanic v jejich seznamu (duplicitní či nepotřebné položky lze vyřadit z přehledu, v paměti ale zůstávají). Praktickou možností, zejména při větším počtu přijímaných stanic, je export soupisky přes externí paměť do počítače, kde seznam snadno upravíme (doporučován je program ChanSort) včetně vymazání nepotřebných předvoleb. Už tradiční součástí obsluhy je i menu pro velmi podrobnou úpravu parametrů obrazu i zvuku.
K obsluze 65SK8500 nechybí už tradiční dálkový ovladač Magic, tedy jednotka komunikující s televizorem jak infračervenými, tak bluetoothovými signály, která umožňuje zadávat hlasové povely pro vyhledávání (pro základní obsluhu zatím stále jen anglicky) či pohybovat kurzorem po obrazovce podle pohybů ruky, což mnohé úkony značně zrychluje. Opět na něm najdeme i přímá tlačítka pro Netflix a Amazon Prime Video. Alternativou k ovládání přijímače může být i aplikace LG TV Plus pro mobilní telefony či tablety.
Za zmínku jistě stojí i multimediální funkce televizoru, které jsou na velmi dobré úrovni. Sympatické je, že přehrávač se chová stejně při reprodukci souborů po síti i z připojeného harddisku. A s obvyklou výjimkou kodeku WMV2 zvládá všechny obvyklé formáty videa, obrázků i zvuku, v případě nejužívanějších videoformátů – MKV a DivX/Xvid – i s externími titulky.
Reprodukční vlastnosti televizoru LG 65SK8500 patří k tomu nejlepšímu, co dokáže stále vylepšovaná LCD technologie nabídnout. Oceníme především jemně rozlišené barvy, výborný rozsah jasů a kontrastů (zejména u obsahu v HDR) a velmi dobře pracuje i přepočet nižších rozlišení na vyšší standard – i programy v SD či poměrně letitý zkušební filmový záznam v DivX tak lze na rozměrné obrazovce z rozumné vzdálenosti „skousnout“. Zvuk je sice opět směrován pod přijímač, ale překvapí znělým podáním, včetne solidních basů. Navíc má i nadstandardní výkon (2× 20W) postačující i pro větší prostory.

 

LG 65SK8500: 34 990 Kč
Rivalové: Panasonic TX-65FX780E (36 990 Kč); Philips 65PUS7803 (34 990 Kč); Sony KD-65XF7596 (29 990 Kč)


O autorovi



Napsat komentář

Zpět nahoru ↑
  • Aktuální číslo

    Aktuální číslo

    • Test: True Wireless sluchátka do šesti tisíc korun
    • Kdo s koho: 4K Ultra HD Blu-ray přehrávače Panasonic DP-UB450EG-K vs. Sony UBP-X700
    • HIGH FIDELITY
    • Profily

     

    Název a logo STEREO & VIDEO jsou chráněny ochrannou známkou zapsanou Úřadem průmyslového vlastnictví pod ev. č. 359725.

  • Aktuální články

  • Rubriky

  • Užitečné odkazy

  • Heureka.cz

  • S&V je členem mezinárodní organizace EISA

    Co je EISA?

    The European Imaging and Sound Association, která v roce 2012 oslavila třicetileté výročí založení, je sdružení 50 šéfredaktorů specializovaných časopisů z 19 zemí Evropy. EISA každoročně volí nejlepší výrobky, EISA Awards, v oborech Video, Audio, Domácí kino, Mobilní přístroje, Foto a Elektronika do automobilu. Stereo & Video unikátně zastupuje Českou republiku v porotách prvních čtyř kategorií. Plnohodnotným členem EISA se náš časopis stal již v srpnu 1994.