SONY CYBER-SHOT DSC-HX200V
Tělo zrcadlovky, ovládací prvky jako u kompaktu a možnosti fotografování někde mezi oběma světy. Ultrazoomové modely hřmotných digitálů s elektronickým hledáčkem (EVF), jako je HX200V, k letité definici ale dokázaly přidat něco zásadního navíc. Atraktivní rozsah ohniskových vzdáleností v sice ne kapesním, ale pořád ještě velmi přenosném balení, bez nutnosti opatrovat baterii různých objektivů a vybírat, který právě nasadit: na takové lákadlo pořád ještě slyší spousta fotoamatérů. Takže není divu, že pouhý rok po uvedení předchozího modelu HX100V se objevil jeho vylepšený nástupce.
Výstřely do tmy
U nové „dvoustovky“ si Sony rozumně řeklo, že nebude měnit koncepci, ale soustředí se na detaily. Jako kosmetická úprava tudíž vypadá i zvýšení rozlišení o pouhé dva megapixely. Protože ale rozměry obrazového snímače zůstaly na tradiční velikosti kompaktů 1/2,3“, znamená hodnota 18,2 megapixelu nový čip a k němu i obrazový procesor. Jejich partnerem ve zbrani je rovněž kvalitní objektiv Carl Zeiss s překvapivě vysokou světelností. Hodnota F 5,6 při maximální ohniskové vzdálenosti 810 milimetrů (ekvivalent kinofilmu) je určitě perspektivní parametr.
Díky tomu se nový model více než předchůdce zaměřil na fotografování za slabého osvětlení bez stativu nebo blesku. Mezi expozičními režimy přímo na hlavním otočném voliči proto nechybí položka Super Auto, která se postará o snímky v obtížných podmínkách bez rozmazání nebo zvýšené hladiny obrazového šumu. V principu jde o rozšíření možností scénického režimu, u Sony pojmenovaného „ručně držený soumrak“, kdy se snímek skládá ze série několika za sebou pořízených expozic. Při volbě „superautomatiky“ však jde přístroj ještě dál a například se přizpůsobuje hladině osvětlení, takže zatímco v hlubokém šeru zvolí pro vytvoření snímku plnou sérii pěti nebo šesti expozic, při lepším osvětlení se fotografie skládá třeba jen ze dvou snímků. Závěrečným krokem je nicméně ve všech případech zpracování dat obrazovým procesorem.
Dlouhé oko
Ani další funkce fotoaparátu nedělají ultrazoomům ostudu – jako by si výrobce dal za cíl předvést, co všechno mohou podobné digitály nabídnout. Škála expozičních režimů od inteligentní automatiky po kompletně ruční nastavení je základem, stejně jako plynulé snímání panoramat nebo pořizování 3D snímků včetně prostorových panoramat. Většinu z nich lze využít ve spojení s až třicetinásobným optickým přiblížením objektivu. Jeho optická stabilizace při využití maximálního zoomu pracuje kvalitně. Expoziční automatika ji (tak jako u většiny podobných přístrojů) ale až tak nenásleduje volbou krátkých časů expozice, takže je pro dosažení maximální kvality snímků většinou efektivnější sáhnout po ručním nastavení a přístroj popostrčit žádaným směrem.
Propracovanou stabilizaci potkáte rovněž při natáčení videa, kterému konstruktéři vůbec věnovali velkou pozornost. Takzvaný aktivní režim při pořizování pohyblivých obrázků kombinuje optický SteadyShot s elektronickou stabilizací. Propagovanou možnost natáčení videa za chůze bereme s rezervou, neboť ani elektronika spolu s optickou stabilizací nenahradí profesionální steadicam, ale jisté zlepšení lze pozorovat, například při natáčení z jedoucího automobilu. Sám záznam videa je pak v maximální kvalitě ukládán jako AVCHD v progresivním režimu 1080p s 50 snímky za sekundu a doprovodný zvuk snímají zabudované stereo mikrofony.
Umění možného
Pro vyznavače univerzálních fotoaparátů typu vše v jednom je ultrazoom HX200V zajímavou volbou s různými přednostmi. Kromě kvalitního displeje s relativně dobrou viditelností na přímém světle je to třeba výdrž akumulátoru na 450 snímků podle metodiky CIPA. Příliš s ní nezamává ani aktivování zabudované GPS jednotky, ta kromě geotaggingu průběžně mapuje i pohyb fotoaparátu a funguje také jako digitální kompas. Zároveň však najdete i pár omezení, vlastních většině ultrazoomů jako například elektronický hledáček s hanebně nízkým rozlišením, přičemž jeho používání – pro někoho možná překvapivě – neušetří na spotřebě energie z akumulátoru skoro nic.
Pokud jde o ovládání, uspořádání menu nebo volby položek nejsou špatné, jen má jinou logiku než u fotoaparátů ostatních značek. Sžívání s fotoaparátem tak vyžaduje čas, než majiteli přejdou všechny úkony do krve. Digitál by si také zasloužil víc fyzických tlačítek nebo přepínačů pro často používané funkce, takhle je nutno se nořit do menu poměrně často. Praktický je ovšem otočný prstenec na tubusu objektivu, jehož programovatelnou funkcí může být mimo jiné ovládání zoomu nebo ruční ostření.
PARAMETRY
orientační cena: 12999 Kč
snímač CMOS 18,2 Mpix
objektiv f4,8-144 mm (ekvivalent kinofilmu 27-810 mm), F2,8-5,6
zoom 30x optický, 60x digitální
zobrazovač LCD 76 mm (3“), 921 600 pixelů
snímací režimy automatický, špičkový automatický, programový, priorita času, priorita clony, manuální, 16 scénických režimů
citlivost 100-3200 ISO
paměť interní 105 MB, karty SD, SDHC, SDXC
napájení LiIon akumulátor, 900 mAh
rozměry 122 x 93 x 87 mm
hmotnost 583 gramů (s akumulátorem a kartou)
web www.sony.cz
Rivalové: Fuji FinePix HS30 EXR (12 190 Kč); Olympus SP-810UZ (7 490 Kč); Nikon CoolPix P510 (10 490 Kč)
Související příspěvky
SZ Tomato: Projektor, počítač, tablet i přenosné MM centrum →
Britská klasika →
Tradice kompaktního hifi →
