Audio

Kmotrou série, která představuje další vizitku šéfkonstruktéra Paola Tezzona, se stala antická bohyně lásky a krásy Venuše, zvaná latinsky Venus, italsky Venere. Krátce po uvedení na trh jsme si představili sloupky Venere 2.5 (S&V 1/13), následované v testu sestav (S&V 2/13) nejmenšími regálovkami Venere 1.5, jež s komponenty Cambridge Audio (651A a 651C) zvítězily v kategorii do 70 000 Kč. Do třetice zaměříme pozornost na soustavy Venere 2.0, ty se mohou pochlubit zřejmě nejlepším poměrem užitné hodnoty k ceně. Pro modely z této řady ovšem platí všeobecně, že jsou v katalogu Sonus faber první, o nichž nemusí mnozí audiofilové jenom snít. Společnost z Arcugnana si totiž pro jejich výrobu zvolila závod v Číně, ale výstupní kontrolu drží ve vlastních rukou. Soustavy lze vybírat ze tří provedení s bočnicemi v lesklém laku: klavírním černém či bílém (u těch lze na páru ještě ušetřit 8 000 Kč), případně už i transparentním, též pravou ořechovou dýhu; přední panely jsou u všech verzí černé a stejnou barvu mají i skleněné vitráže na horních deskách a průzvučná tkanina ochranných rámečků aretovaných magnety. 

 

Elegantní je účelné 

Zatímco většina soustav Sonus faber vychází tvarem i dalšími prvky z loutny, půdorys kabinetů u řady Venere inspirovala ramena lyry. Nejde však jen o design: s pravými úhly mizí riziko stojatého vlnění uvnitř ozvučnic, kterým oblé tvary tuhých stěn z kompozitních materiálů zaručují odolnost vůči rezonancím (a tedy i zanedbatelné nelineární zkreslení). Zešikmená je i horní deska, intarzovaná tvrzeným sklem, jež přispívá k větší tuhosti ozvučnice, protože sklo vykazuje velkou měrnou hustotu. Jediné dvě stěny jsou rovnoběžné: decentně zaoblená přední a úzká zadní. Štěrbinový otvor bassreflexu ústí na čelní stěně, kousek nad základnou. Ta dostala vrstvu umělého sametu i dvě kovová lůžka se závity M6, určenými ke spojení s firemním, designově vyladěným stojanem (pár stojí 9 990 Kč). 

Soustavy jsou osazeny novou generací reproduktorů, které podle návrhu Sonus faber vyrábí na zakázku německá firma DKM. Tweeter s hedvábnou kalotou o průměru 29 mm je k základní desce uchycen širokým závěsem a je vsazený do eliptického zvukovodu. Středobas o průměru 180 mm má kónickou membránu v provedení Curv z kompozitního materiálu na bázi polypropylenu s tkanou strukturou, jež je kolem středu zesílena kopulkou z lisované papíroviny a její spojení s košem zajišťuje pryžová vlna. Výhybka pracuje s dělicím kmitočtem 2500 Hz a s ohledem na co nejkratší proudové dráhy se nalézá v bezprostřední blízkosti zadního subšasi se dvěma páry šroubovacích terminálů, jež umožňují po odstranění zkratovacích spojek rovněž bi-wiring a pojmou kabely zakončené banánky i holými vodiči větších průřezů. 

 

Malé objemem, velké zvukem 

Venere 2.0 mají kmitočtový rozsah, jenž v dolní části zasahuje zhruba do poloviny kontra oktávy, takže třeba u kontrabasu „papírově“ nestačí jenom na nejhlubší volnou strunu. Praxe je však jinde, v dokumentaci nenajdeme pásmo, k němuž je kmitočtový rozsah vztažený, a proto tyhle regálovky v basech pokoří i menší podlahové soustavy. Svými rozměry ostatně připomínají „horní patro“ podlahových soustav Venere 2.5, k nimž mají svým plným zvukem, prostorem i suverénně modelovanými basy velice blízko. Jmenovitá impedance šest ohmů je víceméně univerzální a s průměrnou charakteristickou citlivostí (88 dB/W/m) soustavy vybudí většina integrovaných zesilovačů, ale v tomto případě však méně není více. Doporučený minimální výkon 50 wattů v každém kanále berme spíš jako zákon. 

 

Na čem se testovalo 

Soustavy doplnily integrovaný zesilovač Arcam A19, externí D/A převodník Cambridge Audio DacMagic Plus propojený s CD přehrávačem Denon DVD-725 coby transportem kabelem Cambridge Audio Dig 300. Další kabeláž byla značky Xsymphony, signálová Pure Silver Fantasy a reproduktorová Omega Hybrid. Jako testovací jsem používal především CD Beethoven: Piano Concerto No. 5 (Vivarte/Sony Music, 1998), The Singers Unlimited: A Capella Sessions (MPS, 2006) a Rob Wasserman: Trios (MCA/GRP, 1994). 

 

Netopýří ucho 

Soustavy Venere 2.0 charakterizuje muzikální, kmitočtově vyvážený a transparentní zvuk. Hrají lehce, s milou samozřejmostí. Hloubka prostoru i oddělení jednotlivých nástrojů dělají dvoupásmové konstrukci čest. Výšky jsou čisté, detailně prokreslené střední pásmo přijde vhod nejenom při „verifikaci“ vokálů a dechových hudebních nástrojů, basy jsou pevné jako skála. Subjektivně jdou níž než u většiny soustav srovnatelného objemu, i když nejhlubší oktáva, vyhrazená velkým podlahovkám, samozřejmě chybí. Pro dvoupásmovky do padesáti tisíc korun nová reference.

 

 

SONUS FABER VENERE 2.0: 47 990 Kč