Audio

Publikováno 6. března 2016 | Pavel Víšek

0

Rtuťovité sloupky

Jméno série Mercury může odkazovat do římské mytologie k bohu obchodu, stejně jako ke rtuti, jež vzbuzovala zájem alchymistů, kteří věřili, že s její pomocí vytvoří zlato transmutací jiných prvků. Metalurgické asociace se přímo nabízejí, protože Tannoy je upravenou zkratkou ze sousloví „tantalum alloy“ („tantalová slitina“), i když značce, která slaví devadesátileté jubileum, šlo od počátku o ryzí zvuk. Předchůdkyně Mercury V4i (S&V 8/14) na trhu vystřídaly soustavy s větším objemem a průměrem měničů i výraznějším designem: neskrývané montážní šrouby ještě zdůrazňují stříbřité plastové příruby obou středobasů i čelní deska tweeteru. Soustavy Mercury 7.4 se vyrábějí s vinylovou fólií na povrchu, jež celkem přesvědčivě evokuje texturu dřeva v polomatném laku: vybírat lze ze tří provedení (ořech a dub přírodní i černě mořený); odnímatelné ochranné rámečky aretované šesti plastovými kolíky jsou potažené černou průzvučnou látkou.

Nové měniče
Stěny pravoúhlých kabinetů tvoří MDF desky o tloušťce 15 mm a k větší tuhosti konstrukce přispívají i příčná žebra uvnitř ozvučnic zatlumených syntetickým rounem, které zabraňuje vzniku nežádoucího stojatého vlnění. Stabilitu robustnějších ozvučnic zlepšují dva profily z tuhého plastu, jež na každé straně přesahují půdorys o 50 mm: ve středech jejich zaoblení najdeme dole celkem čtyři kovová lůžka se závity M6, na něž příslušenství pamatuje stejným počtem výškově polohovatelných odhmotňovacích hrotů. Dvě trubice bassreflexového rezonátoru ústí na zadní stěně; v místnostech, kde nemůžeme dodržet aspoň půlmetrový odstup od zadní stěny, umožňují jejich zaslepení molitanové zátky (samozřejmě za cenu skromnějšího zastoupení basů v reprodukci). Osazení zahrnuje novou generaci firemních měničů. Tweeter s neodymovým magnetem disponuje poddajnou polyesterovou kalotou (ø 25 mm, zatlumenou na vnitřní straně tenkou nitrourethanovou vrstvou), která vyzařuje do mělkého exponenciálního zvukovodu. Dva větší středobasové měniče (ø 178 mm) ho obklopují v uspořádání D’Appolito, jež zmenšuje zvlnění charakteristiky ve vertikálním směru: jejich vyduté membrány, které po nástřiku antirezonančním lakem získaly hliníkové mimikry, pohánějí robustní feritové magnety. Horní středobasové měniče konstruktéři umístili co nejblíže hranám ozvučnic, takže středové osy tweeterů většinou ještě odpovídají optimální poslechové rovině uší sedícího posluchače a majitelé vyšších postav mohou využít výškového polohování odhmotňovacích hrotů a nastavit kabinety soustav do mírného záklonu.

Méně může být více
Přínos u soustav Mercury 7.4 představuje i jednodušší zapojení elektrických výhybek s dělicím kmitočtem 2400 Hz: na straně středobasových měničů 2. řádu a 3. řádu u tweeteru (s poklesy −18 dB/oktávu, respektive −12 dB/ oktávu). Méně součástek na desce plošných spojů samozřejmě znamená i menší fázové zpoždění signálu. K propojení se zesilovačem nabízejí soustavy dva páry pozlacených šroubovacích terminálů, jež zvládnou i reproduktorové kabely s banánky a po odstranění zkratovacích propojek nabízejí možnost bi-wiringu, případně bi-ampingu. Dynamický zvuk soustav Tannoy Mercury 7.4 staví na jistém základu hlubších basů, které v poměrně úzkém pásmu zahrnují i druhou nejhlubší kontra oktávu, což je limitou jen pro nejhlubší tóny varhan, klavíru a kontrafagotu, zastoupené v hudbě ojediněle. Kmitočtovému vyvážení odpovídají čisté, poněkud důraznější, ale nijak agresivní výšky. Střední pásmo je detailně prokreslené, prostor nahrávek zobrazený na výbornou a výhodu osmiohmových soustav představuje nadprůměrná charakteristická citlivost (93 dB), takže s vybuzením si poradí i zesilovače, které se potýkají s malou výkonovou rezervou. Soustavy jsou příliš živé snad pouze na předklasickou vážnou hudbu, většině žánrů plně vyhoví.

TANNOY MERCURY 7.4: 21 980 Kč
Rivalové: Klipsch R-28F (20 990 Kč; S&V 10/14)

Tags:


O autorovi



Napsat komentář

Zpět nahoru ↑